Na návštěvě Rákosova pavilonu, nové expozice vzácných papoušků pražské zoo

UVNITŘ FOTO A VIDEO – O pět let déle, než se původně předpokládalo, museli čekat milovníci papoušků na otevření Rákosova pavilonu, expozice těch nejvzácnějších druhů papoušků v pražské zoologické zahradě. Ale vyplatilo se. Zahrada ve středu pavilon oficiálně představila novinářům a slavnostní otevření pro veřejnost plánuje na tuto sobotu 28. září. A že je na co se těšit! Někdejší staré voliéry pro papoušky nahradilo moderní zařízení, v němž se zoo pokusila vytvořit pro všechny vystavované druhy přirozené prostředí jejich biotopů ve volné přírodě. Celý pavilon je tak rozdělen do osmi expozic podle toho, odkud ti kteří ptáci pochází, a tyto expozice jsou zaplněné flórou pocházející právě z těchto regionů.




38 druhů ptáků, z toho 16 papoušků

Rostlin je v Rákosově pavilonu paradoxně mnohem více než ptáků. Těch můžete napočítat 38 druhů, z toho 16 náleží k papouškům. Může se to zdát málo, ale většinou jde o opravdové rarity. Poprvé od roku 2010, kdy Česká inspekce životního prostředí umístila do zoo tři zabavené ary kobaltové, tak bude možné tyto papoušky veřejně spatřit. Zahrada mezitím provedla několik výměn a v pavilonu aktuálně chová dva nepříbuzné páry, jimž připravila prostor připomínající jihoamerickou Caatingu, polopouštní oblast s kaktusy a skalními průrvami, v nichž tito papoušci hnízdí. V expozici mají arové kobaltoví umělou skalní stěnu s imitací hnízdních nor, podobně jako tomu je i v Loro Parque na Kanárských ostrovech, nejúspěšnějším chovném zařízení arů kobaltových na světě.

K TÉMATU: Rákosův pavilon v pražské zoo se otevře 28. září. Nabídne ary kobaltové, trichy orlí či kakaduy palmové

Skupinku arů kobaltových v pražské zoo tvoří různě staří ptáci, kteří pocházejí nejen ze zabavené zásilky v České republice, ale také z Loro Parque a německého ACTP, jež před časem převzalo i všechny chovné jedince arů kobaltových z katarské chovné stanice Al Wabra. Papoušci mají k dispozici poměrně velký prostor, který obývají společně s drobnými kardinály rudokápovitými. Na první pohled překvapí, že jeden ara má oškubaný zátylek – patrně v důsledku „péče“ svého partnera, jak se občas u velkých druhů arů stává. Zoo papoušky chrání před kontaktem s návštěvníky silným sklem, jež umožňuje ary bez problémů fotografovat a natáčet. Papoušci jsou zjevně na lidi zvyklí a jejich přítomnost jim nedělá žádné potíže.

Vegetaci zoo vysadila dva roky před vypouštěním ptáků

Klid ptákům zajišťuje celkové pojetí pavilonu, kdy expozice mají na stropě okna, jimiž dovnitř prosvítá denní světlo, zatímco chodba pro návštěvníky je tmavá a z expozic do ní není moc vidět. Ptáci tak nejsou rušeni davy lidí a přirozené světlo je k nezaplacení pro fotografy. Arové kobaltoví jsou jediní papoušci, které od návštěvníků odděluje sklo. Všechny další expozice mají tmavé jemné pletivo, přes které lze rovněž bez problémů fotografovat, aniž by se poté na snímcích objevilo. Hned ve vedlejší expozici Pantanal, v níž je pár arů hyacintových a amazoňané rudoocasí, zoo zvolila právě toto řešení. Jedním z důvodů byla také snaha zajistit co největší cirkulaci vzduchu v pavilonu, který není schválně vybaven klimatizací, jež by prostředí příliš vysoušela.

ČTĚTE TAKÉ: Zoo Praha začala stavět Rákosův pavilon pro ary kobaltové, kakaduy palmové a trichy orlí

Na expozici Pantanal na první pohled zaujme bohatá vegetace. S její výsadbou zahrada začala dva roky před stěhováním prvních ptáků, takže pavilon mohl pořádně zarůst. Zatím není jasné, jak stromy a keře odolají zobákům papoušků, ale vše je vymyšleno tak, aby ptáci měli ztíženou možnost likvidace zeleně. To platí o všech expozicích, včetně voliéry upravené po vzoru jamajských lesů, v níž zoo chová vzácné amazoňany jamajské, ale také holuby šedobřiché, které vlastní jako jediná zoologická zahrada v Evropě. Přímo uprostřed pavilonu je větší průchozí džungle imitující nížinný les na Papui – Nové Guineji, v níž milovníky papoušků zaujmou především kakaduové palmoví. Zoo zde chová tři mladé ptáky, mláďata odchovaná přímo v Praze.

Příliš kontaktní kakadu palmový

Jeden kakadu je velmi kontaktní a vyhledává společnost lidí. Během novinářské exkurze bez obav chodil na ruku reportérů a nechal se fotografovat a natáčet. Další ptáci jsou o poznání bázlivější. Podle ředitele pražské zoo Miroslava Bobka je pravděpodobné, že z bezpečnostních důvodů kontaktnějšího kakadua přesunou do neveřejného zázemí, ale zatím jeho přítulnost zahrada řeší neustálou přítomností zaměstnanců zoo v této části pavilonu. Mezi návštěvníky tu poletují i charmozinové Stellovi, loríčci zlatouší (Zoo Praha je chová jako jediná v Evropě) a z dalších exotů například korunáč šedomodrý či kystráček indonéský. Nechybí ani drobné kachničky čírky štíhlé.

NAPSALI JSME: Velký úspěch pražské zoo: Poprvé odchovala kakadu palmového pod rodiči

Samostatnou expozici mají v pavilonu další vzácní papoušci trichové orlí, kteří se o voliéru dělí s lorii černými. Oba druhy papoušků jsou také velmi kontaktní a přes pletivo se snaží komunikovat s návštěvníky. Trichy pražská zoo získala od jejich nejúspěšnějšího chovatele v Česku a patrně i v celé Evropě Čestmíra Drozdka a vystavuje jeden z dvou párů, které vlastní. Od Čestmíra Drozdka zoo získala i unikátní velké hnízdní kmeny do expozic papoušků, 400 let staré lípy, které bylo nutné do pavilonu zabudovat ještě v době, kdy stály pouze obvodové zdi. Pro zajímavost, jeden takový kmen váží tři tuny a je zapuštěn do země do hloubky dvou a půl metru. Ze zeleně je pak největší rostlinou chlebovník, který si zahrada nechala dovézt z Holandska a který se nachází v expozici Nížinného lesa Nové Guineji.

Průchozí voliéra s jihoamerickými papoušky

Na samém začátku vnitřní části Rákosova pavilonu je expozice věnovaná Filipínám, v níž zaujmou především papoušci madové modrotemenní. Pražské zoo se je podařilo již odchovat a mláďata od ní má německý ptačí park Walsrode. Společně s ním je pražská zoo jedinou zoologickou zahradou v Evropě, která tyto mady chová. Po obou stranách Rákosova pavilonu jsou pak velké venkovní voliéry, z nichž první je věnovaná avifauně Nového Zélandu. Nabízí skupinku čtyř nestorů kea, které doplňuje pár flétňáků australských a rovněž pár husic rajských. Na samém konci pavilonu je pak venkovní průchozí voliéra se skupinkou mníšků šedých, párem aratingů andských, pěti papoušky patagonskými chilskými (část ptáků si zoo dovezla přímo ze Santiaga de Chile), čírkami žlutozobými a čejkami jihoamerickými.

K VĚCI: Pražská zoo poprvé odchovala amazoňany modrobradé. Od rodičů zabavených na Ruzyni

Jako takovou relikvii z minulosti si zoo ponechala dvě „Jandovy“ voliéry z dob před stavbou nového pavilonu a do nich umístila amazoňany modrobradé a kogny dlouhozobé. První jmenovaný druh před časem odchovala z vajec, které byly zabaveny pašerákovi na pražském letišti, aniž by tušila, co se z nich vylíhne. Druhý se v České republice vyskytuje vzácně u soukromých chovatelů a podařilo se jej zde již odchovat. Na závěr jen několik čísel: Rákosův pavilon je 67 metrů dlouhý a osm metrů široký, v nejvyšším bodě dosahuje výšky osmi metrů. Navazuje na prudký kopec s vinicí, ke kterému bylo nejprve nutné připevnit nosnou stěnu. Ta samotná vyšla pražskou zoo na téměř osm milionů korun. Stavba celého pavilonu vyšla na 36,5 milionu korun včetně DPH a 10 milionů z toho zoo získala darem od zesnulého chovatele Stanislava Rákose, podle něhož je pavilon pojmenován.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..