Papouščí zoo Bošovice má letos mláďata už od 12 druhů papoušků, ale také finanční problémy

UVNITŘ GALERIE – Hnízdní sezónu v plném proudu hlásí Papouščí zoologická zahrada v Bošovicích na jižní Moravě. Od začátku letošního roku se jí vylíhla mláďata už od 12 druhů papoušků a další páry sedí na snůškách. Radost z dobře zahájené hnízdní sezóny ale kalí finanční problémy, protože zoo je takřka tři čtvrtě roku skoro bez příjmů. Kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru byla loni od března do května zcela uzavřena a veřejnosti je znovu nedostupná od října, kdy musela uzavřít o měsíc dříve než obvykle. Navíc není jisté, zda se její brány budou moci otevřít v obvyklém březnovém termínu. „Máme samé náklady, ale skoro žádné příjmy. Jedinou pomocí byl příspěvek ministerstva životního prostředí na krmivo pro druhy, které spadají pod CITES I,“ řekl serveru Ararauna.cz zakladatel zoo Vlastimil Škrhák.

Chovatelsky se zoo v těchto těžkých dobách daří. Krátce po Novém roce ohlásila první letošní vylíhlá mláďata u papoušků senegalských. Ještě v lednu následovala čtyři mláďata u žaků velkých, jedno mládě u aratingů slunečních a tři mladí u arů červenoramenných, nejmenšího druhu ary, kterému se mezi chovateli neřekne jinak než „nobiliska“. Začátkem února se pak v Bošovicích vylíhla mláďata arů malých. „Po loňském prvoodchovu i letos máme dvě mláďata. Rodiče nás blíže nepustí a my nebudeme rušit,“ uvedli bošovičtí u fotografií z kontroly hnízdní budky, které zveřejnili na svém webu a sociálních sítích. Úspěch zoo slaví také u aratingů hnědohrdlých antilských, jejichž snůška čítala dokonce sedm vajec. „Aratinga hnědohrdlý antilský patří k nejmenším druhům aratingů, dorůstá délky cca 25 cm,“ upozornila zahrada.

Solidarita jako loni na jaře se už nekoná

Mláďata už mají také amazónci bělobřiší a černotemenní. Na líhnutí nyní v Bošovicích čekají u velkých druhů arů a dalších papoušků. Zároveň ale mají vrásky na čele z přetrvávají pandemie koronaviru, kvůli které zřejmě nebudou moci příští měsíc otevřít pro veřejnost a přijdou tak o hlavní zdroj příjmu: vstupné a zisk z prodeje suvenýrů. Pro zoo to znamená i omezení dalšího rozvoje, například se protahuje dokončení projektu dětské zoo a další projekty budou muset na svoji realizaci počkat. „Bohužel to nikoho nezajímá. Chováme 54 druhů papoušků a další zvířata a jenom náklady na krmivo a veterinární péči nejsou malé,“ konstatuje Vlastimil Škrhák. Jestliže při jarním lockdownu zahradě pomáhali dobrovolníci, kteří dováželi a posílali ovoce, zeleninu, ale i další krmivo pro papoušky, nyní už zoo takovou solidaritu nezažívá. „Ale moc bychom pomoc i dobrovolníky, třeba na různé práce v zoo, uvítali a potřebovali!“ dodává Vlastimil Škrhák.

Právě menší soukromé zoologické zahrady prožívají asi nejhorší rok svojí existence. Například Zoopark Zájezd u středočeského Kladna zahájil veřejnou sbírku na pokrytí nákladů na krmivo pro zvířata. „Loňské jarní uzavření nás hodně zasáhlo, ale naši podporovatelé, tým zaměstnanců a naše rodiny nás podrželi. Podzimní a zimní zavření ale už pomalu nezvládáme…“ říká ředitel zooparku Jiří Marek. „Rozhodli jsme se proto založit veřejnou sbírku, se kterou nám pomohli dobří lidé na donio.cz. Jako cílovou částku sbírky jsme zvolili 150 000 Kč, která symbolizuje měsíční náklady na krmení zvířat,“ dodal Daniel Koleška, vedoucí vzdělávacího úseku a komunikace. Nezahálí ale ani velké zoologické zahrady, například pražská zoo má velký úspěch s projektem stravenek pro zvířata.

Papouščí zoo Bošovice přišla o veškeré příjmy, žádá své příznivce o pomoc

Úvodní foto: Papouščí zoo Bošovice

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..