Kozovazy hostily mezinárodní setkání chovatelů, ACTP prozradilo plány s vypouštěním arů škraboškových

UVNITŘ FOTOGALERIE – Do dvou až tří let chce německé sdružení ACTP ve spolupráci s brazilskou vládou a katarskou záchrannou stanicí Al Wabra vypustit první ary škraboškové do volné přírody. Termín návratu papoušků, kteří jsou od roku 2000 ve volné přírodě vyhubeni, prozradila v sobotu na 11. ročníku V.I.P. setkání chovatelů ve středočeských Kozovazech Katrin Scholtyssek, kurátorka ACTP. „Ary škraboškové budeme vypouštět společně s ary marakánami, které se přirozeně vyskytují ve stejném biotopu a mohou arům škraboškovým pomoci adaptovat se na podmínky ve volnosti,“ prozradila Scholtyssek, již na setkání do Kozovaz doprovodil i zakladatel a prezident ACTP Martin Guth.

Tím ovšem hvězdná sestava vystupujících zdaleka nekončila. Do Kozovaz letos zamířil i Juan Cornejo, kurátor ptáků největšího papouščího parku na světě Loro Parque na Tenerife, americký chovatel a publicista Tony Silva a skupina indických chovatelů v čele s Anilem Gargem z asociace Avian Society of India. Zejména účast ACTP a Loro Parque na jedné společné akci byla poměrně unikátní, protože vztahy mezi zakladateli obou chovatelských zařízení nejsou ideální. To se však netýká samotných kurátorů, takže Katrin Scholtyssek a Juan Cornejo zasedli na závěr setkání společně s dalšími prezentujícími, včetně předsedy Československého Forpus klubu Martina Smrčka, za jeden stůl a odpovídali na dotazy téměř 150 účastníků semináře.

Všichni „spixové“ jsou odchováváni ručně

ACTP v Kozovazech prozradilo, že už příští měsíc dojde k dalšímu milníku v reintrodukčním programu arů škraboškových: poblíž brazilské vesnice Curuçá začne stavba chovného zařízení pro papoušky, kteří budou nejpozději v roce 2019 vypuštěni zpět do volné přírody. „Ještě předtím počítáme s kultivací biotopu,“ odpověděla Katrina Scholtyssek na dotaz, jaký smysl má vypouštět ary škraboškové do habitatu, který byl zničen dlouholetým suchem. Záchranný program se musí vypořádat ještě s jedním úskalím: ačkoli se v posledních letech daří poměrně velké odchovy arů škraboškových v zajetí (jenom loni šlo o rekordních 20 mláďat), žádný z šesti chovných párů zapojených do záchranného projektu (tři jsou v Kataru, dva v Německu a jeden v Brazílii) neodchovává mladé přirozeně.

K TÉMATU: Brazilci proškolí obyvatele obce Curuçá, u které mají být vypuštěni arové škraboškoví

„Všichni arové škraboškoví jsou nyní odchováváni ručně,“ potvrdila Katrin Scholtyssek. „Před vypouštěním do volné přírody bychom s tím měli něco udělat,“ připustila. Kurátorka ACTP v Kozovazech rovněž přiblížila nedávné výměny arů škraboškových mezi tímto chovným zařízením a katarskou Al Wabrou. „Na přelomu roku jsme si vyměnili šest ptáků, tři putovali od nás do Kataru a naopak tři z Kataru do ACTP,“ uvedla Scholtyssek. Al Wabra poskytla do Německa čerstvé odchovy jiné krevní linie, než jsou ptáci chovaní v ACTP. Německé sdružení zaslalo do Kataru jedno odchované mládě a poté také dospělý pár arů škraboškových, kterému se nedařilo v Německu zahnízdit. „Al Wabra má vynikající odborníky na umělou inseminaci, proto jsme je poskytli tam,“ uvedla Scholtyssek.

Chovatele zajímalo téma umělé inseminace

Téma odběrů spermatu a umělého oplodňování samic zajímalo větší počet účastníků V.I.P. setkání chovatelů v Kozovazech, a to nejen v souvislosti s ary škraboškovými. Například Aneta Vychytilová ze společnosti Laguna se zajímala o možnost, jak odebrat a použít sperma samce ochočeného kakadua, který běžně ejakuluje při kontaktu s chovatelkou, ale samice si nevšímá. „Pro samce kakaduů stačí velmi malá stimulace,“ upozornil Tony Silva, autor knihy Průvodce chovem papoušků, jež u příležitosti loňského 10. ročníku setkání chovatelů v Kozovazech vyšla v přepracovaném a rozšířeném českém vydání. Kurátor Loro Parque Juan Cornejo dodal, že umělou inseminaci lze praktikovat jen v omezeném počtu případů.

ČTĚTE TAKÉ: Druhý rok umělé reprodukce arů škraboškových v Al Wabře: Dvě z pěti letošních mláďat jsou ze „zkumavky“

„Musíte mít k dispozici samce, kterého lze dobře stimulovat, případně – a tak to praktikujeme často v Loro Parque – mu dáte elektrošok. A v tu samou chvíli potřebujete samici, která zrovna snáší vejce,“ popsal Juan Cornejo. Elektrošoky jsou podle Corneja velmi slabé a samcům rozhodně nezpůsobují žádnou bolest. Samice, které následně podstupují umělou inseminaci, musí krátce před zákrokem snést alespoň první vejce. „V budoucnu bychom rádi dospěli do fáze, kdy by bylo možné sperma samců vzácných a ohrožených druhů papoušků zmrazit a použít kdykoli v budoucnu,“ uvedl kurátor Loro Parque. Nyní se odebrané sperma používá okamžitě poté, co jej veterinární specialisté získají.

NAPSALI JSME: Umělé oplodňování může zásadně změnit chov kriticky ohrožených a vzácných papoušků

Umělá inseminace společně s ručním odchovem mláďat výrazně zvyšují chovné úspěchy Loro Parque. Loni dokonce natolik, že jen za první polovinu roku Loro Parque zaznamenal tolik vylíhnutých mláďat jako za celý rok 2014. „Letos to naštěstí nevypadá na takový úspěch. Loni jsme chvílemi nedělali nic jiného, než jsme dokrmovali mláďata a ledva jsme to stíhali,“ posteskl si Juan Cornejo. České i zahraniční chovatele poté zaujal podrobnými daty, čím a jak Loro Parque dokrmuje jednotlivé druhy papoušků. Zvláštní pozornost věnoval Juan Cornejo kakaduům palmovým. „Z předchozích let jsem měl k dispozici metody bývalého kurátora Loro Parque Matthiase Reinschmidta, ale nedosahoval jsem s nimi úspěchů. Hynula nám mláďata, takže jsem musel přijít na vlastní způsob ručního odchovu,“ uvedl Cornejo.

Nejtěžší papoušek na odchov? Kakadu palmový

Kakaduům palmovým věnoval část své přednášky i indický chovatel Anil Garg, který vlastní několik chovných zařízení o celkovém počtu přes tisíc voliér. „U kakaduů palmových se nedá najít univerzální způsob dokrmování mláďat. Jeden náš kolega v Indii dokázal odchovat od jednoho chovného páru za jediný rok dvanáct mláďat a dokrmoval je kravským mlékem,“ popsal Garg. On sám dává přednost průmyslovým dokrmovacím směsím ZuPreem nebo Kaytee, doplňovaným o hrubější tučné přísady. S Juanem Cornejem se shodl na tom, že mláďata kakaduů palmových je třeba od chvíle, kdy jim začnou rašit první brka, krmit méně než předtím a vytvořit jim cosi jako „podprsenku“ na vole, které má tendenci příliš klesat, takže se může vytahat a kvasí v něm potrava.

K VĚCI: První mládě kakadua palmového odchované v pražské zoo nečekaně uhynulo

Odchov kakaduů palmových označila většina řečníků na letošním chovatelském setkání v Kozovazech za nejtěžší disciplínu v chovu papoušků. „I u nás v pražské zoo jsme se s tím potýkali,“ připustil Martin Smrček. Na stejnou otázku, kterou prezentujícím položil jeden z účastníků semináře, překvapivě zareagoval indický chovatel Anil Garg: „Zatím se mi nikdy nepodařilo odchovat amazoňana oranžovokřídlého, a to se o to pokouším už řadu let.“ Tony Silva pro změnu označil za svůj největší chovatelský „oříšek“ amazoňana pomoučeného. Katrin Scholtyssek z německého ACTP připustila neúspěch v chovu vzácných amazoňanů mnohobarvých. „Ptáci, které jsme získali, nebyli moc v pořádku, měli například srdeční problémy,“ vysvětlila.

V Kozovazech se sešli chovatelé ze sedmi zemí světa

ACTP patří mezi jedno z mála chovatelských zařízení v Evropě, které vlastní vedle amazoňanů mnohobarvých i další vzácný karibský druh papouška, amazoňana ohnivého. Toho se sdružení již daří rozmnožovat. Nejnověji se pak ACTP zaměřuje na chov arů kobaltových a kakaduů hnědohlavých. První jmenované získala od katarské Al Wabry a z Brazílie, kakaduy hnědohlavé se podařilo dovézt přímo z jejich domoviny – Austrálie. I když ACTP není veřejnou zoologickou zahradou, podle Katrin Scholtyssek jeho chovné zařízení pravidelně navštěvují školní výpravy a nezřídka i soukromí chovatelé, včetně českých. Stanice zahrnuje v deseti objektech celkem stovku voliér a chystá se na další rozšiřování.

Letošního V.I.P. setkání chovatelů v Kozovazech se účastnilo přes 140 chovatelů z České republiky, Slovenska, Německa, Španělska, Spojených států, Mexika a Indie. Akci pořádal Klub přátel exotického ptactva (KPEP) pod záštitou Asociace chovatelů exotického ptactva (ACHEP). Zahraniční hosté využili cesty do České republiky k návštěvám známých a úspěšných českých chovatelů, ale i zoologických zahrad. Například výprava indických chovatelů zavítala do pražské zoologické zahrady i Papouščí zoo v Bošovicích na jihu Moravy. Několik českých a moravských chovatelů navštívil i kurátor Loro Parque Juan Cornejo – kromě jiných i ty, kteří mají ve svých chovech papoušky dovezené právě z Loro Parque.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz