Zdeněk Krňávek 
UVNITŘ FOTO A VIDEO – Letošní v pořadí již třetí hnízdění našich ochočených a volně létajících arů araraun Báry a Endyho v panelovém bytě na sídlišti v Šumperku mi nachystalo nejedno překvapení. Začátkem léta snesla samička Bára, stejně jako předešlá léta, tři vajíčka a poctivě na nich seděla. Při zběžné kontrole po zhruba dvoutýdenní inkubaci jsem zjistil, že vajíčko, které bylo snesené jako první (všechny jsem si označil) není oplozené a proto jsem ho z budky vyndal, abych zabránil případné kontaminaci zbylých dvou vajec, kdyby se náhodou to první rozbilo.
Problém se zaškrceným a zaníceným článkem prstu
Mláďata se letos klubala s necelým jednodenním rozdílem a proto jsem si první označil lihovým fixem, abych ho rozeznal od druhého. Po několika dnech jsem zjistil, že jsem to ani dělat nemusel, protože u prvního mláděte se po několika dnech objevil na nohou na jednom identickém prstu a ve stejném místě problém v podobě prasknutí, jak je vidět na přiložené fotografii. Protože jsem se s tímto problémem za dobu, co ručně dokrmuji mláďata papoušků, již dvakrát setkal, a to nezávisle na sobě u jednoho mladého papouška žako vytáhnutého z budky k ručnímu dokrmení a křížence velkého druhu ary, věděl jsem, co bude následovat a co je tedy třeba udělat, protože určitá část postiženého prstu by později sama upadla kvůli zaškrcování cév. Kvůli špatnému prokrvování článku prstu by v něm začal vznikat zánět, který by ohrožoval mládě a ten by bylo třeba řešit, aby se předešlo dalším komplikacím.
K TÉMATU: Jak dopadlo loňské hnízdění araraun v šumperském paneláku s podloženými mláďaty harlekýnů?
Část prstu jsem tedy nechal mláděti ve věku zhruba dvou týdnů amputovat u mého veterináře MVDr. Petra Vitáska, abych předešel dalšímu možnému zanícení, které by mohlo zasáhnout celý prst. Ranka se po 24 hodinách odlepila, protože delší doba by byla opět zátěží pro další prsty a jak je vidět na dalších fotografiích, také se krásně zatáhla. Za necelý týden jsme to samé zopakovali na druhé noze se stejným pozitivním výsledkem léčení. Na 48 hodin bylo mládě odebráno z budky, aby mu rodiče nesundali obvaz z nohy, a bylo dokrmováno uměle. Byl to však zásah jen na dobu nezbytně nutnou. Druhé mládě ararauny nemělo žádné podobné potíže a bylo rodiči odchováno zdrávo bez hendikepu.
Do budky přibyla „kukačka“ arakanga
Další překvapení přišlo stejně jako loni v době, kdy byly do budky v době hnízdění přidáni dva kříženci velkých arů. Letos jsem ke dvěma původním mláďatům araraun doplnil jedno mládě ary arakangy, kterému rodiče po vylíhnutí ukousali všechny drápky na nohou a stačili mu amputovat i jeden článek prstu. Hůře na tom ovšem byli jeho dva starší sourozenci, které chovatel z budky odebral ve stáří dvou týdnů, a to již měli od rodičů ukousány skoro všechny prsty – viz foto. S původním majitelem mláďat arakang jsme se po této zkušenosti s chovným párem rozhodli odebírat vejce před líhnutím a odchovávat mladé uměle, a to již od vylíhnutí.
ČTĚTE TAKÉ: Záchrana nohy mláděte a registrace žaků CITES. Papouškářské setkání v Bohdanči přilákalo 60 účastníků
Podložená arakanga v hnízdě našeho páru araraun dobře prospívala. Rodiče se vzorně starali o všechna tři mláďata, ale malé arakanze štěstí nepřálo. Zhruba ve věku jednoho měsíce musela být kvůli přemnoženým bakteriím v trávicím traktu, které bránili správnému trávení, odebrána k léčbě a poté dokrmena uměle. Léčba se bohužel protáhla na delší dobu, než jsem předpokládal, a po týdnu ručního dokrmování už nemohla být arakanga plně vrácena zpět do budky, protože rodičovský pár araraun ji nedokázal nakrmit. Mládě se kvůli týdennímu ručnímu krmení naučilo jinak přijímat potravu, arakanga při krmení „skákala“ a kvůli tomu padala na podestýlku v budce. Rodiče to po několika pokusech vzdali a nechali mládě ladem, věnovali se jen svým dvěma vlastním mláďatům. Nicméně i přes tento neúspěch jsem mládě ještě nějakou dobu nechával v budce a krmil ho uměle, protože kvůli socializaci jsem ho nechtěl nechávat samotné v inkubátoru. Bez ptačích rodičů by arakanga nedostala kvalitní základ, který jí žádná umělá výživa nikdy nedodá.
Samice pokračuje s okusováním rostoucího peří mláďat
Všechna mláďata rostla a sílila každým dnem a stejně jako dva předešlé roky musely být malé ararauny zhruba ve věku půldruhého měsíce umístěny do vedlejší klece v té samé místnosti, protože jim samice začala ukousávat rostoucí bodlinky peří. Rodiče je tedy krmili dál, ale mláďata a dospělí byli v samostatných klecích. Rodiče je pod dohledem probírali a čistili, ale na noc byla mláďata sama a to až do budíčku v šest hodin ráno a prvního nakrmení. Přes den byla uzavírána do svojí klece podle potřeby mojí nepřítomnosti…
NAPSALI JSME: Hnízdění araraun v paneláku: jak jsme zastavili škubání prachového peří u mláďat
Do nových domovů se malé ararauny včetně arakangy vydaly ve věku cca 80 dní, kdy už téměř sama žrala, ale novým majitelům bylo vysvětleno a prakticky ukázáno, jak jim několikrát denně přidávat stříkačkou kaši (na toto jsem mláďata ještě před předáním novým majitelům připravil) aby netrpěla hlady, dokud nebudou žrát vše úplně samostatně. Podle analýzy DNA bylo jedno mládě sameček a druhé samička. Obě šla okamžitě k již čekajícím protějškům stejného druhu a opačného pohlaví, což je to nejlepší, co je mohlo v jejich životě potkat.
Úvodní foto: Zdeněk Krňávek, Operenimazlicci.cz
