Vyznavačům volného létání papoušků začíná sezóna. Na co si dát pozor?

UVNITŘ VIDEO A GALERIE – S ohledem na zvyšující se teploty a stále lepší počasí již začala vyznavačům volného létání papoušků “letecká” sezóna. Ochočení mazlíčci mohou po zimní přestávce, kdy někteří létali v tělocvičnách nebo sportovních halách, opět na čerstvý vzduch a létat v neomezeném prostoru. To sebou ovšem přináší řadu rizik a ani letos se někteří majitelé volně létajících papoušků nevyhnou situacím, kdy jim mazlíček uletí nebo se mu stane nějaká nehoda. V řadě případů tomu lze dopředu zabránit správným a obezřetným chováním. Jelikož opakování je matka moudrosti, níže naleznete několik základních bodů pro nové a začínající volnoletce.

1. Výběr vhodného místa pro létání

Nejlepší jsou rovná rozlehlá pole, kde máte daleký výhled a není tam žádný vyvýšený bod či horizont, za který papoušek může zaletět a tím se ztratit z dohledu. Není vhodné začínat v blízkost lesů nebo širších vodních ploch.

Pro názornou ukázku plocha kolem obce Podolánka:

Největším strašákem všech volnoletců jsou dráty elektrického vedení. Bohužel elektrické vedení má na svědomí největší počet úmrtí papoušků – volnoletců a to ani nemluvím o tisících dravců. Takže veškerým drátům elektrického vedení se velmi velkým obloukem vyhýbejte.

Smrt ararauny na drátech vysokého napětí: nepodceňujte výcvik volně létajících papoušků!

2. Příprava

Kdo se v zimě poctivě připravoval v hale, tak je nutno říci, že mezi halou a otevřeným prostorem je řada rozdílů a zejména vlivů, které mohou papouška vylekat. Takže po výběru vhodné lokality, je nutno s touto lokalitou papouška seznamovat, procházkou na kšírách, krátkým tréninkem na krátkou vzdálenost tak, aby poznal prostředí, jiné ptáky, letadla a řadu dalších faktorů, které ho mohou vylekat.

Volné létání papoušků není vždy jen radost. Příběh ararauny, která doplatila na svoji smělost

3. Létání s již zkušenými volnoletci

Dnes již existuje řada volnoletců a proto zejména v počátcích určitě doporučuji tzv. skupinové létání. Má to řadu výhod a celý proces socializace papouška a tréninku se zrychlí. Další výhodou je ta okolnost, že papoušci papouškují a drží se zkušených volnoletců, jak vidíte na videu níže – moje ochočená samička ary ararauny Laura již několik papoušků plácnutím po křídle otočila a přivedla k místu vzletu.

Video zachycuje skutečně první originální let ary zelenokřídlé a Laury, kde je učebnicově vidět důležitost zkušeného volnoletce a návrat na místo vzletu:

4. Papouška k létání nelze nutit

Několik let praktikujeme osvědčený postup, že papoušci si sami rozhodují, kdy poletí a kdy nikoliv. Nucení nebo dokonce házení papouška do vzduchu je cesta, jak papouškovi létání zprotivit, kdy výsledek je nakonec takový, že nelétá vůbec (i takové případy existují). Tedy platí – rozhodně nic neuspěchat.

Přemek John: Do volného letu se papoušci nesmí nutit, jinak se jim zprotiví

5. Slet ze stromů

Fáze, kterou řada volnoletců podceňuje, kdy následek je takový, že papoušek, který ulétne nebo přistane na stromě, se bojí slétnout. Na vybraném místě si najděte strom, kam dosáhnete. Papouška tam zavěste, popojděte a povelem papouška přivolejte. V další fázi, vyberte větší strom, kdy výsledkem je ten stav, že si papoušek dokáže přejít na krajní část stromu a sám k vám sletět.

6. Dravci

Mimo jednoho případu, kdy papoušek přistál na stromě, kde zrovna hnízdilo káně lesní, není znám případ útoku na většího papouška. Samozřejmě při výběru vhodného místa volíme takové, kde zrovna nehnízdí dravci druhu jestřábovitých, protože zejména u menších papoušků to skutečně může být problém. Vše je samozřejmě o osobnosti papouška a jeho zkušenostech. Moje Laura běžně honí káně lesní, luňáky a poštolky.

Základním mottem celého volnoletectví je, že papoušek musí hledat vás, ne vy jeho. Formou hry se po pár týdnech volného létání zkuste po vzletu papouška přemístit, popojít kousek, aby si vás musel najít. V dalších fázích zkuste hru na schovávanou, kdy se papouškovi schováte, aby vás při průletu neviděl a musel si s takovou situací poradit. Z vlastní zkušenosti nedoporučuji hru na „honěnou“. Má to katastrofální následky, kdy Laura dodnes, když vidí běžce okamžitě to považuje za hru a jde ho lovit, bohužel se skoro 100% úspěšností.

7. Nejčastější chyby u začínajících volnoletců

• Snaha vyrovnat se ostatním volnoletcům, kteří létají již několik let, po pár týdnech.
• Neznámé místo a vylekání papouška. Ty případy se v podstatě totožně opakují – papoušek se lekne nějakého podnětu a již se na místo vzletu neumí vrátit. Je potřeba jej co nejvíce seznamovat s podněty na vhodné lokalitě, třeba i jen procházkou na kšírkách.
• Pouštění na neznámém místě je další častá chyba. Určitě, alespoň v začátcích, využívejte totožné vhodné místo, na které je papoušek zvyklý.

Jak nám ulétl ochočený ara arakanga a jak se ho podařilo po noci strávené venku najít

8. Kdy je papoušek skutečně připraven

Není, nebyl a nikdy nebude univerzální návod k výcviku volnoletectví. Je to dáno řadou faktorů, kdy hlavním je osobnost papouška, jeho zkušenosti a další. Ve skupinovém létaní jde výcvik daleko rychleji s minimalizací případného rizika a papoušek může být připraven po zimní přípravě v hale v řádech týdnů.

Celé kouzlo volnoletectví je o vztahu mezi vámi a papouškem, o důvěře a pocitu bezpečí. Pokud vztah mezi vámi a papouškem není harmonický, ani se o volné létaní nepokoušejte, protože v drtivé většině případů, které znám, se to nikdy nepovedlo.

Nezapomínejte, že volnoletectví, což je na něm to nejkrásnější, je jen a jen o čisté lásce, odměnou vám bude nejen spokojený papoušek, ale po pár letech třeba i možnost pohladit si papouška, při západu slunce, za letu na bříšku, jako na tomto videu:

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz