Austrálie zařadila nominátní poddruh kakadua inka na seznam ohrožených druhů

Rubrika CITES a legislativa, Ochrana papoušků / Redaktor Jan Potůček / dne 22.5.2023 v 6.00 /

UVNITŘ VIDEO – Větší ochranu bude požívat jeden z dvou poddruhů kakadua inka. Méně rozšířený a vzácnější kakadu inka růžový (Cacatua leadbeateri leadbeateri) se dostal na australský národní seznam ohrožených druhů. Jde o poddruh, který se vyskytuje převážně v Novém Jižním Walesu, jižní části Queenslandu, severním cípu Victorie a západní části Jižní Austrálie po Eyrean Barrier, která odděluje západoaustralský a východoaustralský poddruh kakadua inka a zabránil jejich mísení. Ptáci obývají vyprahlé vnitrozemí a patří mezi nejpopulárnější australské papoušky. Svůj původní anglický název Major Mitchell´s Cockatoo získal tento kakadu podle sira Thomase Mitchella, zeměměřiče a průzkumníka z 19. století, nechvalně proslulého účastí na masakrech původních obyvatel Austrálie.

Na záchranu fauny je třeba 1,69 miliardy dolarů ročně

Od dob kolonizace vyhynulo na 100 původních druhů australské fauny a flóry. Ubývání druhů se za poslední dvě století nezpomalilo, spíše naopak, konstatuje deník The Sydney Morning Herald. Nominátní poddruh kakadua inka se už v minulosti v národních seznamech ohrožených druhů objevil jako kriticky ohrožený a zranitelný. Později, když jej taxonomové spojili s druhým poddruhem a prohlásili kakadua inku za monotypický druh, ze seznamů ohrožených druhů díky silnější západoaustralské populace zmizel. V roce 2021 ale vědci z Univerzity Sydney, Australského muzejního a výzkumného institutu (AMRI), Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu (CSIRO) a Univerzity Edinburgh provedli rozsáhlou genetickou analýzu stovky exponátů kakaduů inka z australských muzeí a potvrdili existenci dvou poddruhů.

Jess Abrahams z The Australian Conservation Foundation v souvislosti se znovuzařazením nominátního poddruhu kakadua inka na národní seznam ohrožených druhů podotkl, že ačkoli si federální ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková stanovila za cíl „už žádný vyhynulý druh“, je potřeba pro ohrožené druhy a jejich ochranu dělat více. „Vláda musí urychleně zpřísnit národní zákony o životním prostředí a adekvátně financovat programy na zachování ohrožených druhů,“ prohlásil Abrahams. „Vědci odhadují, že na řešení krize s vymírajícími druhy v Austrálii je třeba 1,69 miliardy dolarů ročně (asi 24,34 miliardy korun, pozn. red.). Je naší volbou, zda některé druhy vyhynou nebo ne. Musíme přestat ničit životní prostředí, pokud chceme, aby naše děti a děti našich dětí zažily stejné ptačí a další zvířecí druhy jako my.“

Kakadu inka není monotypický druh. Genetická studie potvrdila existenci dvou poddruhů

IUCN: Kakadu inka jako druh není ohrožený

Rozsáhlá revize zákonů na ochranu životního prostředí, která proběhla v roce 2021, upozornila na nedostatečnosti ve státní ochraně přírody, které zapříčinily vymírání dalších druhů. Profesorka Martine Maron z The University of Queensland, členka Rady pro biologickou rozmanitost, není podle svých slov současnou aktualizací národního seznamu ohrožených druhů nijak překvapena. Když před více než 20 lety pracovala na své doktorské práci, některé druhy, které byly nyní zařazeny mezi ohrožené, už vykazovaly známky úbytku populací, ale stát pro jejich ochranu učinil jen minimum kroků. „Seznam ohrožených druhů je jen jedním pohledem na širší tragédii snižování biologické rozmanitosti v Austrálii – je to jen špička ledovce. A jakmile se druhy dostanou na seznam, jen zřídka jim to významně pomůže.“

V celosvětové Červené knize ohrožených druhů IUCN je kakadu inka vedený jako nejméně dotčený druh, tedy bez zjevné potřeby zásadní ochrany. Tento seznam ale sleduje populace celých druhů, nikoli poddruhů. V minulosti na tento princip doplácely i jiné vzácné poddruhy papoušků a často tato situace vedla k přehodnocení taxonomie papoušků a ke stanovení nových samostatných druhů. Například vaza malý se rozdělil na tři samostatné druhy, když se od nominátního poddruhu oddělili ohrožení vaza komorský a vaza seychelský. Asi nejznámějším příkladem je vyčlenění amazoňana ekvádorského od amazoňana žlutolícího, jehož poddruhem byl desítky let, než studie provedená anglickou Zoo Chester prokázala, že mezi oběma papoušky je tolik odlišností, že nemohou spadat pod jeden taxon. Rozdělí se někdy i kakadu inka na dva samostatné druhy? I to nelze předem vyloučit.