Jan Potůček 
UVNITŘ FOTOGALERIE – Na šedesát chovatelů papoušků ze Slovenska i České republiky přilákal v sobotu 17. června dvanáctý ročník mezinárodního semináře o papoušcích, který se konal v západoslovenské Kálnici. Stejně jako loni zhruba třetina návštěvníků dorazila z Česka. Hlavní organizátor akce Ľuboš Pavlech všechny přivítal v kálnickém Kulturním domě hymnickou písní „Kálnica“ a poté už následoval maraton přednášek o chovu, výživě a veterině, který odstartoval Milan Vávra informací o připravovaných legislativních změnách v souvislosti s povinným značením exemplářů CITES.
Slovensko sjednotí výdej kroužků CITES
Slovenští chovatelé chtějí zasáhnout do chystané novely zákona a zrušit povinnou asistenci úředníků okresních úřadů při kroužkování mláďat papoušků spadajících pod CITES I a II. „V zákoně by se změnila formulace, která by jim to nadále umožňovala, ale už by to nebyla povinnost,“ vysvětlil Milan Vávra. Novela zákona 15/2005, již připravuje slovenské ministerstvo životního prostředí, se týká právě nových povinností při kroužkování ptáků podléhajících nezaměnitelnému označení. Od 1. října letošního roku budou muset všichni slovenští chovatelé, kteří odchovají papoušky spadající pod CITES I nebo II, žádat o kroužky CITES výhradně u Státní ochrany přírody.
REPORTÁŽ Z LOŇSKÉHO ROČNÍKU: Slovenská Kálnica hostila „federální“ setkání českých a slovenských chovatelů papoušků
Zákon doposud slovenským chovatelům ukládal, aby si kroužky CITES pořizovali od výrobců s licencí od ministerstva životního prostředí. Problém je však v tom, že slovenské ministerstvo žádnému výrobci na Slovensku licenci neudělilo, takže chovatelé tyto kroužky nakupují od dvou výrobců v České republice, kteří mají licenci od českého ministerstva životního prostředí. Nyní tedy slovenské ministerstvo udělí licenci Státní ochraně přírody a ta bude kroužky CITES označovat zkratkou SKD1 a pětimístným číselným kódem. Milan Vávra na semináři navrhl, aby slovenští chovatelé měli možnost v případě, že jim kroužky od Státní ochrany přírody nedorazí včas, nakroužkovat mláďata kroužky od jiného dodavatele s licencí.
K TÉMATU: Na návštěvě u Ľuboše Pavlecha, chovatele australských papoušků a organizátora seminářů v Kálnici
Chovatel však musí nejprve zažádat o kroužky Státní ochranu přírody, a to nejméně 15 dní před termínem plánovaného kroužkování mláďat. Pokud mu požadované kroužky nedorazí včas a použije kroužky od jiného licencovaného dodavatele, měl by o tom podle Vávrova návrhu neprodleně informovat Státní ochranu přírody a podrobně jí popsat použitý typ značení. Na chovateli by mělo záležet, zda exempláře CITES I nebo II označí kroužkem CITES nebo čipem. V případě, že ptáky načipuje, musí si nechat vystavit potvrzení od veterináře, který zákrok provede. Do devadesáti dnů od vylíhnutí mláděte by navíc chovatel měl u druhů CITES zaslat kopii nebo sken druhové karty příslušnému okresnímu úřadu.
Změna nastává i kvůli žakům v CITES I
U vybraných druhů amazoňanů a černých kakaduů, kteří spadají pod CITES II, by měl chovatel druhové karty odchovaných mláďat zasílat okresnímu úřadu vždy jednou ročně poslední kalendářní měsíc. Úředníci okresních úřadů by už neměli zákonnou povinnost, ale jen možnost provést fyzickou identifikaci označení mláďat papoušků spadajících pod CITES I. Přítomný zástupce Státní ochrany přírody informoval o způsobu objednávání a distribuce kroužků CITES, které budou fungovat od 1. října letošního roku. Úřad připravuje vlastní e-shop, jehož prostřednictvím bude možné kroužky odebrat. Zájemci, kteří nemají přístup k internetu, tak budou moci učinit písemně korespondenční formou, musí však vyplnit konkrétní objednávkový list Státní ochrany přírody.
ROZHOVOR: Ľuboš Pavlech: Na první odchov papoušků chocholatých jsem si počkal osm let
„Na kroužcích CITES, které připravuje Státní ochrana přírody, nebude uveden rok, takže je bude možné objednat do zásoby, aniž je chovatel musel použít ještě ten samý rok,“ upozornil účastníky semináře Milan Vávra. Zavedení nového systému vydávání kroužků CITES na Slovensku od října letošního roku vysvětluje Státní ochrana přírody „hnízdní sezónou“ papoušků žako, kteří podle přítomného zástupce úřadu hnízdí nejčastěji od října do května. Žakové jsou od letošního roku zařazeni do CITES I a na jejich chov se tak vztahují přísnější podmínky než v minulosti. Žaky zakoupené před 4. únorem letošního roku mohli chovatelé na Slovensku registrovat do 6. května, na rozdíl od České republiky tak měli tříměsíční lhůtu oproti měsíční.
Mutační amazoňan zelenolící v Česku?
Na legislativně zaměřenou přednášku navázal chovatel Ľubomír Baniary vlastními zkušenostmi s chovem a odchovem ary marakány a amazónka černotemenného. Obdobně laděnou prezentaci o chovu a odchovu amazoňana zelenolícího si připravil český chovatel a asistent šéfredaktora časopisu Papoušci Ondřej Štafek, kterému se loni podařilo odchovat mláďata s netypickým zbarvením peří. Zda jde o pouhou variaci nebo regulérní barevnou mutaci, však není podle Štafka jisté. Obě mláďata si chovatel ponechal a čeká na jejich přepeření. Chovný pár amazoňanů zelenolících, který získal od Zdeňka Vandělíka, v minulosti již mláďata měl, ale ta nevykazovala žádnou barevnou odlišnost. Letos pár opět zahnízdil a v době kálnického semináře se líhla mláďata.
Blok českých přednášek pokračoval prezentací šéfredaktora časopisu Papoušci a předsedy Klubu přátel exotického ptactva a Asociace chovatelů exotického ptactva Ladislava Žohy na téma výživy papoušků. Příspěvek vyvolal značnou diskusi, zejména ohledně vyváženosti komerčních směsí zrnin a nedostatku aminokyselin v krmných dávkách chovných párů během hnízdní sezóny. Ladislav Žoha zmínil případ mláděte ary hyacintového, o které se nyní stará společnost Laguna a jehož rodiče jsou u jednoho českého chovatele krmeni pouze piškoty a ořechy. Na mláděti se tato nedostatečná výživa velmi negativně podepsala, zatímco rodiče žádné zdravotní potíže nevykazují.
Komerční směsi zrní pro papoušky nejsou vyvážené
Účastníky semináře zaujaly zejména tipy na vyvážené krmné směsi pro konkrétní rody a skupiny papoušků. Ladislav Žoha na praktickém příkladu ukázal, jak vypadá správně vybalancovaná krmná směs pro amazoňany a jaké složení mají komerční směsi, které jsou označeny jako speciální krmivo určené právě amazoňanům. V jedné z komerčních směsí převažovala slunečnice, po které amazoňané příliš ztuční a chovatel tak snižuje šanci na úspěšnou hnízdní sezónu. Jiná směs vypadala téměř ideálně, ale podle Ladislava Žohy je třeba ji míchat s další směsí od stejného výrobce, aby se dosáhlo skutečné vyváženosti a potřebám amazoňanů. „Komerční směsi jsou dělané většinou tak, aby se zalíbily chovateli, ale to ještě neznamená, že vyhovují papouškům,“ podotkl Ladislav Žoha.
„Kontaktoval mě jeden chovatel, že krmí kakadu růžové komerční směsí Parrot Light, ale nedaří se mu docílit odchovu. Když jsem viděl jeho papoušky na fotografii, připomínali mi vykrmené slepice. Nechal jsem si od toho chovatele vyfotit etiketu té směsi a i když měla v názvu slovo „light“, tak podle jejího složení to opravdu nebylo nic lehkého,“ upozornil Ladislav Žoha a zmíněnou etiketu ukázal účastníkům semináře. Podobně kritický byl šéfredaktor časopisu Papoušci i na adresu výrobců granulí a pelet pro papoušky. Až na jednu výjimku označil všechny druhy granulí na trhu za nevhodné a příliš umělé. Naopak vyzdvihl používání sezónních krmiv přímo z přírody a upozornil na fakt, že papoušci mohou dostávat k okusu mnohem více druhů dřevin a rostlin, než si chovatelé myslí. Včetně tisu nebo diefenbachie.
Pyrury: opomíjení papoušci s velkým potenciálem
Slovenský chovatel Lukáš Bryndza poté odprezentoval svůj chov pyrur a aratingů, jemuž se věnuje posledních dvanáct let. „Pyrury jsou velmi zajímaví a živí papoušci, na rozdíl třeba od amazoňanů. Neustále vyvíjí nějakou aktivitu a tím se mě získali,“ uvedl. Lukáš Bryndza se začal chovu pyrur věnovat v době, kdy o tento rod přestával být mezi slovenskými a českými chovateli zájem. „Pyrury jsou v dost nevýhodném postavení, protože se dnes těžko a draze shání, ale potom se levně a těžko prodávají mláďata,“ shrnul hlavní problém současného chovu těchto menších jihoamerických exotů. Lukáš Bryndza chová pyrury v bednových klecích v samostatném chovném domě, ke kterému plánuje z jedné strany přistavět venkovní výlety.
Část chovných párů umisťuje také do venkovních vysutých voliér po australských papoušcích, které se mu velmi osvědčily. Za jednu z nevýhod pyrur zmínil jejich teplomilnost, takže v zimě se jim musí přitápět. Ve vlastním chovu udržuje přes zimu konstantní teplotu 12 stupňů prostřednictvím sálavých panelů umístěných na stropě obslužné chodby. Pyrury z venkovních vysutých voliér na zimu stěhuje do zimoviště. Lukáš Bryndza se ve své prezentaci rovněž dotkl otázky taxonomie pyrur, která v posledních letech prošla bouřlivým vývojem. Z řady poddruhů se podle nejnovější taxonomie Josepha del Hoya staly samostatné druhy, ale část chovatelů nové rozdělení neuznává a nadále k pyrurám přistupuje podle starého názvosloví od Thomase Arndta.
„Ačkoli se pyrury považují za blízké příbuzné aratingům, mezi oběma rody jsou výrazné charakterové rozdíly,“ konstatoval Lukáš Bryndza. „Chovám oba rody a mohu to doložit na vlastních zkušenostech.“ Účastníky semináře velmi zaujalo chovné zařízení Lukáše Bryndzy, které je velmi prakticky řešené. Díky výsuvným šuplíkům u bednových klecí dokáže chovatel poměrně rozsáhlý chov uklidit během necelé hodiny. „Krmení mi zabere zhruba tři čtvrtě hodiny, když do toho tedy nepočítám přípravu krmiva,“ prohlásil Lukáš Bryndza. Rád by podle svých slov přispěl k renesanci chovu pyrur a zmínil i celou škálu pozitivních vlastností těchto papoušků z hlediska chovu v domácnosti coby domácích mazlíčků.
O nemocích zobáku a chlamydióze u papoušků
Kálnický seminář pravidelně řeší i veterinární otázky. Tradičním přednášejícím na této akci je veterinář Miloš Kelecsényi, který tentokrát pro slovenské publikum zopakoval svoji přednášku z jarního V.I.P. setkání chovatelů ve středočeských Kozovazech o nemocích zobáku u papoušků a doplnil ji o nejnovější vývoj situace u ary ararauny s deformovaným zobákem, o kterou se již několik měsíců stará ve své ordinaci. Seminář zakončil Kelecsényiův kolega Juraj Šimůnek, který se zaměřil na téma chlamydiózy u ptáků a její potenciální přenos na lidi. „Za roky 2015 a 2016 byly na Slovensku zaznamenány pouze dva případy chlamydiózy u papoušků, což se mi zdá velice málo,“ prohlásil.
Šimůnek zažil chlamydiózu na vlastní kůži. Onemocněl touto chorobou před více než dvěma a půl roky. „Byl jsem velmi unavený a zničený. Začaly mě hodně bolet klouby. Zašel jsem tedy na odběr krve a následné testy prokázaly Chlamydii pneumodie. Tu ovšem nepřenáší ptáci,“ upozornil Šimůnek. Tento druh chlamydie se podle něj vyskytuje asi u 20 procent dětí a odhaduje se, že jej má až 80 procent dospělé populace. U většiny lidí se ale nijak neprojevuje. „Stane se tak až ve chvíli, kdy dojde k nějakému zdravotnímu výkyvu a je narušena imunita jedince,“ vysvětlil Šimůnek. Ptačí chlamydióza nebo Chlamydiosa psittaci patří mezi nemoci, které podléhají povinnému hlášení.
„Je přenosná z ptáků nebo ze savců na člověka a projevuje se netypickými pneumoniemi. U papoušků se léčí speciálními antibiotiky, které se musí podávat přímo do zobáku po dobu tří až čtyř týdnů. Poté by měl následovat kontrolní odběr krve a testy,“ popsal Juraj Šimůnek. „Jsem přesvědčen o tom, že tak, jako se dnes děsíme dilatace žláznatého žaludku a PBFD, čeká nás stejný problém s chlamydiemi u papoušků. Není ale třeba se toho bát, jde o léčitelnou nemoc, byť podléhá povinnému hlášení,“ ujistil veterinář, podle něhož je velmi pravděpodobné, že promořenost chovů papoušků chlamydiemi bude mnohem větší, než si nyní dokážeme představit.
Část ptáků je ale vůči nemoci imunní a jsou jen jejími přenašeči. Pokud u nich nedojde k oslabení organismu kvůli jinému zdravotnímu problému, samotná chlamydióza se u nich nemusí vůbec projevit.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
