Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Čtyři dny trvala potulka ary hyacintového, který ulétl z voliéry v Zoo Zlín. Už je pod zámkem

Může vám soused zakázat chov papoušků kvůli nepřiměřenému hluku?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 21. až 23. června 2024

Proč se papoušci v přírodě potírají rozžvýkanou kůrou pepřovníku nebo si nechají do peří lézt mravence?

Papouškářská poradna: přežije ulétlý papoušek královský v přírodě a hodí se k páru ochočených korel větší papoušek?

Vyvážíte papoušky CITES I mimo Evropskou unii pro komerční účely? Nejpozději v roce 2027 si musíte registrovat chov

Ze zlínské zoo opět uletěl ara hyacintový, tentokrát mu zřejmě „pomohl“ návštěvník

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 14. až 16. června 2024

ACTP chtělo vyvézt dalších 60 arů škraboškových do Indie, německé úřady to nepovolily

1000 kandidátů do europarlamentu se upsalo podpoře pozitivnímu seznamu zvířat, včetně zvolené české europoslankyně

Zívání je nakažlivé nejen u lidí, vědci ho prokázali i u andulek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 7. až 9. června 2024

Než půjdete volit: jak se staví jednotlivé strany, hnutí a koalice k pozitivnímu seznamu zvířat?

Vědci objevili „papouščího dinosaura“. Psittacosaurus byl býložravý, měl poprvé peří a papouščí zobák

Biopark Štít změnil majitele, stal se z něj Animal park Rabina. Propaguje ho Karlos Vémola

Vlády v Indonésii a na Filipínách si posvítí na pašeráky papoušků, chystají novou strategii

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 31. května až 2. června 2024

Brazilská vláda ukončila spolupráci s ACTP, zastavilo se kvůli tomu vypouštění arů škraboškových do přírody

Kakapové testují nový ostrov Coal Island, ochránci tam už dříve vypustili nelétavé ptáky kivi

Volně hnízdící arové škraboškoví v Brazílii už létají s prvním letošním mládětem

Bude Jamajka žádat repatriaci pašovaných amazoňanů, kteří v roce 2011 skončili ve vídeňské Zoo Schönbrunn?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 24. až 26. května 2024

Vybledlá ararauna vzbuzuje otázky mezi brazilskými ornitology i chovateli

Chovatelské organizace vyzývají kandidáty do Evropského parlamentu, ať zveřejní, zda jsou pro pozitivní seznam zvířat

Čtyři pašeráci naházeli přenosky s více než 100 papoušky do moře, když je chtěla zkontrolovat pobřežní stráž Portorika

Velké zoo odmítají novelu zákona, která chce zlegalizovat a akreditovat menší zooparky a zookoutky

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 17. až 19. května 2024

Nové záchranné centrum pro ary škraboškové otevřeli v Zoo Sao Paulo, má kapacitu 44 papoušků

Invazní nemusí být jen papoušci, na předměstí britského Cardiffu žije už sedm let turako bělolící

Britové si na invazní alexandry malé zvykli, na venkově je ale nechtějí, zjistil průzkum

Papoušíčci vrabčí jsou v přírodě velmi teritoriální. Proč někdy zabíjí cizí mláďata a jindy je adoptují?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 10. až 12. května 2024

Tasmánie hlásí rekordní hnízdní sezónu kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých: 74 mláďat

Ochočení papoušci preferují živé videohovory před sledováním starších videí s jinými ptáky

Orni Park v Jaroměři se otevřel veřejnosti a začal pracovat na druhé etapě výstavby

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 3. až 5. května 2024

Nezvyklé kamarádství mezi kakaduem havraním a lorim mošusovým

Do třetice to vyjde? Orni Park v Jaroměři se otevře veřejnosti tuto sobotu 4. května

Proč přepeřování u papoušků automaticky znamená konec hnízdní sezóny? A platí to vždycky?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. dubna 2024

Havajský parlament bude hlasovat o pilotním programu na likvidaci invazních alexandrů malých

Vědci chtějí sekvencí DNA rozbít gangy pašeráků papoušků a ptáky vracet do jejich biotopu

Ochránci učí divoké amazoňany portorické, že u voliér vždy najdou potravu. Pro případ dalšího hurikánu

Klubová výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Příští rok otevřeme nový pavilon amazoňanů, říká ředitelka Papouščí zoologické zahrady v Bošovicích

Hana Škrháková PádkováTřetím rokem existuje v České republice specializovaná Papouščí zoologická zahrada v Bošovicích u Brna. Vyrostla na základech soukromé Farmy Ara, která se soustředila na ruční dokrmování domácích mazlíčků. Nyní se už jako veřejná zoo s licencí zaměřuje na chov vzácnějších druhů papoušků a vytváří ucelené kolekce jednotlivých rodů. Za krátkou dobu dokázala nashromáždit tolik papouščích druhů, že se vyrovnala dosud vedoucí pražské zoologické zahradě. A to je teprve začátek. Protože jak v rozhovoru pro server Ararauna.cz říká ředitelka Hana Škrháková-Pádková, v provozu je dosud jen čtvrtina z celkově plánovaného areálu Papouščí zoo.

Jaká byla letošní sezóna v Papouščí zoologické zahradě Bošovice?

Řekla bych, že průměrná. Někdy to bývá lepší, asi se nejvíce podepsalo počasí, to bych hodnotila docela špatně, protože se už několik let opakuje mírná zima, papoušci nepoznají rozdíl a v letošním roce někteří buď nezahnízdili, nebo zahnízdili docela pozdě. Třeba aratingové, u kterých jsou běžné dvě snůšky, zvládli jenom jednu. A stalo se nám, že někteří amazoňané ani nezahnízdili. Na druhou stranu překvapily ary ararauny, které zahnízdily dvakrát a odchovaly čtyři mláďata, dařilo se i u kakaduů žlutolících, takže v podstatě to byla dobrá sezóna.

Mírná zima pro vás jako zoologickou zahradu ale mohla znamenat, že necháte otevřeno i mimo hlavní sezónu.

Zoo jsme otevírali v srpnu 2011, letos tedy šlo třetí plnou sezónu od března až do října. Nikdy se nám nestalo, že bychom 1. března nemohli otevřít kvůli zimě. Papoušci to snáší dobře. V jarních, podzimních a zimních měsících je na noc zavíráme do záletů, a i přes den v záletech přitápíme, takže si tam mohou kdykoli zaletět. Pokud je slunečno a alespoň pět nebo šest stupňů nad nulou, mají otevřené průlety do venkovních výletů, takže se snažíme, aby byli celoročně venku, alespoň na chvíli. Pouze když je celodenní mráz, papoušky nepouštíme. Ale to obvykle bývá jen týden nebo čtrnáct dní v roce. Co se týká návštěvníků, ptáci si na ně zvykli, běžně odchováváme mláďata bez problémů. Nestalo se nám, že by kvůli nějakému hluku a návštěvníkům papoušci museli být zavřeni, že bychom je nějak omezovali nebo že by pokazili hnízdění.

Jaké nové druhy papoušků vám letos přibyly v zoologické zahradě?

Letos jsme pořídili aratingy dlouhoocasé brazilské, potom ary žlutokrké a ary arakangy. Rozšířili jsme tedy kolekci arů a arating. U arating máme sedm druhů, z toho šest nám odchovává mladé. Rozšiřujeme i kolekci arů. Všechny druhy plánujeme mít po dvou párech, takže máme dva páry arů arakang, arů červenouchých, u arů araraun dokonce tři páry, to samé u arů zelenokřídlých a arů marakán.

Ary arakangy jste dovezli z Loro Parque Tenerife, že?

Ano, ary žlutokrké a aratingy dlouhoocasé taky. Uvažujeme, že bychom pořídili ještě jeden pár arů červenouchých. Výhledově bychom měli zájem ještě o dva páry, tak uvidíme, zda se nám podaří během příštího roku dovézt čtyři kusy.

Pohled na voliéry s kolekcí arating v Papouščí zoologické zahradě Bošovice (Foto: Bedřich Maleček)
Pohled na voliéry s kolekcí arating v Papouščí zoologické zahradě Bošovice (Foto: Bedřich Maleček)

Opět z Loro Parque, nebo odněkud jinud?

Pravděpodobně z Loro Parque.

Nemáte problémy s aklimatizací těchto ptáků? Loro Parque je přeci jenom na Kanárských ostrovech, kde je poněkud jiné klima než u nás.

Některé papoušky jsme odtamtud dovezli z jara a některé na podzim nebo dokonce v prosinci. Vytápěli jsme pro ně zázemí na 25 stupňů, což byla teplota, která byla tou dobou na Tenerife. Během týdne jsme postupně teplotu snižovali na úroveň, jaká je u nás a bylo to bez problémů. Minulý měsíc jsme dovezli další pár arakang, ty jsou teď v zázemí s teplotou 23 stupňů a protože meteorologové hlásili v polovině října teploty okolo 20 stupňů, uvažovali jsme, že při slunečném dni je budeme vypouštět ven. Voliéry máme vybudovány na závětrné straně a ještě mají mezi sebou zděné, asi metrové příčky, takže jsou naprosto chráněné proti větru, čili ptáci by bez problémů mohli sedět na bidlech u okýnek, kde mohlo být klidně 20 stupňů.

Co se týká získávání nových papoušků, spolupracujete i s českými zoologickými zahradami?

Máme nějaké papoušky ze Zoo Brno, Zoo Jihlava z jejich dřívějších odchovů, získali jsme i odchovy ze Zoo Praha a naopak zase dáváme nějaké ptáky do jiných zoologických zahrad. Část si necháváme jako naše odchovy, něco získáváme od českých chovatelů, ale některé ptáky máme i z Německa nebo Rakouska. V Česku se nám bohužel někdy stává, že kvalita není úplně taková, jakou bychom si představovali. Proto volíme cestu třeba i dovozu z Loro Parque, byť ceny jsou o něco vyšší, ale zatím se nám to vyplatilo, ptáci jsou kvalitní. Tak uvidíme, zda budou odchovávat a jak to bude fungovat. Ale se zvířaty, které jsme si odtamtud zatím dovezli, máme dobrou zkušenost.

Zúčastňujete se nějakých evropských nebo světových chovných programů?

Zatím ne. Máme amazoňany jamajské, které jsme získali ze Zoo Praha, a u těch existuje záchranný program. Máme dva samečky, takže uvidíme, zda se nám je podaří dopárovat. Potřebujeme také dopárovat amazoňany nádherné, zatím máme samičku a přislíbeného samečka. Uvidíme, jaká bude příští sezóna.

V minulosti jste se hodně specializovali na ary. Jakým směrem se chcete vydat do budoucna? Hodně jste rozšířili kolekci arating, ale i amazoňanů.

Nebyli jsme zase tak specializovaní na ary, i když jsme měli v názvu Farma Ara. Tehdy jsme se věnovali umělému odchovu, ale měli jsme papoušky od menších druhů, zmíněných arating, přes amazoňany až po ary. Takové ty levnější varianty dostupné pro laiky, líbivé pro mazlíčkáře. Postupně jsme od toho upustili, omezujeme umělý odchov a necháváme čím dál více ptáků odchovávat mladé přirozenou cestou. Od okamžiku, kdy jsme založili zoologickou zahradu, se snažíme vytvářet samostatné kolekce jednotlivých rodů: arating, zmiňovaných arů, teď jsme dokončili pavilon speciálně pro amazoňany, takže to nás teď bude nutit rozšířit chov amazoňanů. Momentálně máme sedm druhů. Spíš se teď tedy specializujeme na to chovatelství a vzácnější papoušky.

Spolupracujete i se specializovanými soukromými chovateli? Třeba známým chovatelem arating je u nás Zdeněk Vandělík, specialistou na amazoňany Jan Nedělník.

Nemáme to nějak vyhraněné, spíš klademe důraz na kvalitu a co je docela důležité, několikrát jsme špatně dopadli s pořizováním starších jedinců, takže jsme se zařekli, že začneme vždycky od mláďat. Koupíme si třeba celé hnízdo vždy od dvou chovatelů, abychom mohli tyto ptáky dát přirozeným výběrem dohromady. Spíš opravdu dbáme na kvalitu, aby papoušek měl dobré a barevné peří, prostě si už vybíráme a nekupujeme za každou cenu. Chceme, aby papoušci byli pěkní. Raději si připlatíme. Vím, že spousta chovatelů jde spíš po ceně, nebo chtějí starší ptáky, aby mohli hned odchovávat mladé. Nám se to několikrát vymstilo. Když si pořídíme mládě, od začátku takového ptáka krmíme svým krmením, víme, v jakých podmínkách je od samého začátku, staráme se o něj, snažíme se mu nabídnout kvalitní prostředí. Když jsme koupili třeba pětileté zvíře, které nepodléhalo registraci, potom jsme se čistě náhodou dozvěděli, že se k nám dostalo přes další dva chovatele. Psychika takových zvířat není dobrá. Mládě se daleko lépe aklimatizuje na nové prostředí než pětileté zvíře. A to jim nabízíme kvalitní prostředí i krmení. Krmíme směsi Versele Laga, je to tedy dražší krmení, ale jsme s ním spokojeni.

Hana  Škrháková Pádková s velvyslancem Brazílie v České republice při křku mláděte ary ararauny v Papouščí zoologické zahradě Bošovice (Foto: archiv Hany Škrhákové Pádkové)
Hana Škrháková Pádková s velvyslancem Brazílie v České republice při křku mláděte ary ararauny v Papouščí zoologické zahradě Bošovice (Foto: archiv Hany Škrhákové Pádkové)

Když zmiňujete krmivo, podáváte papouškům i granule? A jak jsou na ně zvyklí?

Mnoho chovatelů podávání granulí odsuzuje, ale já si myslím, že papoušci by měli dostávat v jedné čtvrtině denní krmné dávky měkkou potravu plus ovoce a zeleninu. My takto opravdu krmíme, dáváme ptákům namočené nebo naklíčené krmivo. Kupujeme kvalitní vaječné směsi, vaříme těstoviny a rýži, připravujeme ptákům rizoto, někdy i vařené maso, zeleninu, ovoce. Do zmiňovaného rizota zamíchávám granule. Vždy se snažím, aby krmivo bylo barevně pestré, protože papoušci na to hodně dají. U papoušků míváme tři misky: jednu na vodu, pak na veškeré krmení a třetí je na granule. U arating se nám stává, že jako první snědí třeba červené granule, pak žluté a nakonec zelené. Vybírají očima, byť chuťově jsou ty granule stejné. Permanentně u papoušků míváme v jedné misce granule „na dojedení“, kdyby náhodou měli hlad. Ale není to tak, že bychom je cpali jen granulemi, dáváme jim jich opravdu málo, třeba pět granulí na pár. Odměřujeme jim to. Krmíme většinou ráno mezi osmou a desátou hodinou a jen tolik, aby druhý den při dalším krmení byly misky prázdné. Nemáme to tedy tak, že by ve voliéře bylo osm misek a přebytek potravy, kterou by papoušci vyhazovali na zem. Správná míra krmení je důležitá, třeba amazoňani jsou v tomto směru docela problémoví papoušci se sklonem k tloustnutí.

Kdy jste přišli na myšlenku přejít od soukromého chovatelství k založení veřejné zoologické zahrady?

Umělým odchovem papoušků jsme se zabývali docela dlouho, jenže pak se vydala spousta chovatelů stejným směrem. Viděli v tom asi obrovský byznys, protože nám to šlo a byli jsme v tom známí. Poskytovali jsme zákazníkům celý servis, zasloužili jsme se například o to, že se v České republice začali testovat papoušci na PBFD. Byli jsme tím impulsem pro paní doktorku Hovorkovou, začali jsme všem odchovaným mláďatům dělat všechny testy. Pak se dokonce někteří chovatelé, kteří také uměle dokrmovali mláďata, vydávali za odnož naší farmy Ara, nebo že dělají to samé co my, ale na nesrovnatelně nižší úrovni. Proto jsme si řekli, že tudy cesta nevede, najednou totiž dokrmoval skoro každý chovatel. Ohlíželi jsme se tedy po dalších možnostech a napadlo nás, že bychom se specializovali na ucelené kolekce papoušků. Že vybudujeme nadstandardní chovné zařízení a když se to podaří, ukážeme ho veřejnosti.

Což je hezká myšlenka, ale stát se veřejnou zoo asi není jednoduché.

Jedinou možností, jak to udělat, bylo získat licenci pro provozování zoologické zahrady. Zvažovali jsme to, doporučil nám to i živnostenský úřad a po dohodě jsme dali všechny potřebné dokumenty dohromady, zažádali si a za dva roky jsme dostali licenci pro provozování zoo na dobu neurčitou. Proběhla celá řada řízení, nějakým způsobem jsme se osvědčili, splnili podmínky, v roce 2010 jsme získali toto povolení. Každé dva roky k nám jezdí komise zoologických zahrad na kontrolu, jsou spokojeni. Líbí se nám, že to funguje, protože licence, které byly udělovány po nás, nedopadly úplně na jedničku. My jsme zatím vždycky obstáli. Doufáme, že se nám podaří určitý standard, kvalitu a úroveň, které jsme nasadili, držet.

Jak to máte s návštěvníky?

Návštěvnost nám roste, a co nás překvapuje a těší, návštěvníci k nám chodí opakovaně. Ne třeba jednou za rok nebo za dva, ale dokonce i dvakrát nebo třikrát za rok. Máme návštěvní knihu, kde nám píší, že se přijedou znovu podívat. Je to pro nás obrovsky potěšující, je to jakési ohodnocení, že to asi neděláme úplně špatně. A na druhé straně je to pro nás obrovský závazek. Na každou sezónu musíme připravit minimálně jeden, dva nebo tři nové druhy papoušků, něco nového pro návštěvníky, pro děti. Když jsme začínali, první rok jsme neměli pro nejmenší děti vůbec nic, a vymýšleli jsme, jak je zabavit. Vytvořili jsme pro ně dětský koutek, kde máme dva zakrslé kozlíky Čertíka a Bertíka, děti si je mohou nakrmit, pohladit, jsou tam morčata, zakrslí králíci. Děti je mají hodně rády. Děláme programy pro školky, s výkladem, provedeme děti, takže se snažíme zaujmout širokou veřejnost od těch nejmenších až po seniory.

Ještě se vrátím k licenci zoologické zahrady. Jak těžké bylo ji získat? Říkala jste, že to trvalo dva roky, což není zrovna krátká doba.

Šlo o to, že jsme museli budovat zařízení, splnit nějaké podmínky podle zákona o zoologických zahradách a přitom jsme vlastně vůbec nevěděli, zda nám tu licenci skutečně udělí. Takže se může stát, že něco vybudujete, věnujete tomu velké úsilí, a nakonec se zoologickou zahradou nestanete. Žili jsme tedy dva roky v nejistotě. Ale snažili jsme se a pevně jsme doufali, že obstojíme a podařilo se.

Aktuální podoba Papouščí zoologické zahrady je co rozlohy jen čtvrtinou zamýšleného projektu. Příští rok prostory pro veřejnost zdvojnásobí. (Foto: Bedřich Maleček)
Aktuální podoba Papouščí zoologické zahrady je co rozlohy jen čtvrtinou zamýšleného projektu. Příští rok prostory pro veřejnost zdvojnásobí. (Foto: Bedřich Maleček)

A stali jste se zároveň i záchranným centrem, do kterého je možné umisťovat ptáky zabavené pašerákům?

Částečně ano, máme nějaká taková zvířata, ale je jich minimum. Jde o jednotlivce. Bylo nám nabídnuto, abychom se stali záchranným centrem, ale u takového zařízení se jedná především o karanténu, což je největší problém, a na to my nejsme zařízeni. Nemáme na ni prostory, musela by být někde úplně jinde, oddělená třeba i několik kilometrů od stávající zoo. Myslím si, že máme dost svých starostí s budováním nových expozic a s rozšiřováním zoo v rámci katastrálních možností.

Inspirovali jste se myšlenkou specializované papouščí zoo někde v zahraničí?

Jezdili jsme po zoologických zahradách v Evropě, ale asi bych to nenazvala inspirací. Jsme trochu omezeni místem, jsme specializovaná zoo, což je také trochu omezující, takže jsme si všechno dělali podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, aby to bylo kvalitní a bezpečné pro zvířata, aby se cítila dobře a potažmo samozřejmě aby se u nás dobře cítili i návštěvníci.

Nemáte třeba nějaké partnerství s podobně zaměřenými ptačími parky v Evropě?

Ne, zatím ne.

Co pro vás znamenal přechod ze soukromé farmy na zoologickou zahradu z hlediska provozu? Museli jste nabrat zaměstnance, kteří vám pomáhají s krmením?

Krmení zvířat si provádím sama. Máme samozřejmě určité technické zajištění provozu, jako je pokladna, občerstvení, úklid prostor, brigádníka na úklid jednotlivých expozic. Ale co se týká krmení, zajišťujeme si ho sami. A ty ptáky, které můžeme svěřit někomu jinému, po zaučení krmí brigádníci.

Nebyl problém získat povolení pro provoz zoologické zahrady v zástavbě rodinných domů v Bošovicích? A co na vaši zoo říkají sousedi?

Vyjadřovalo se k tomu samozřejmě zastupitelstvo, krajská veterinární správa, Česká inspekce životního prostředí a další. Všechny tyto orgány k nám jezdí pravidelně na kontroly a na setkání komise zoologických zahrad. Měly možnost se k tomu vyjádřit i při otevírání zoo. Obec nebyla proti. Když si to tak vezmete, co je v každé vesnici za raritu, nebo čím se může pochlubit? Většinou to je restaurace a kostel. Co se týká Slavkovska, našeho regionálního území, jsme kromě Slavkovského zámku jediná turistická destinace, kde mohou návštěvníci strávit nějaký čas, takže region náš vznik uvítal. Znamená to příliv turistů do této lokality a tím se zviditelnila i obec, protože do té doby Bošovice pomalu nikdo neznal. Teď tam otevřela nová restaurace, ze zoo má přístup strávníků, takže to má určitě přínos i pro obec. A co se týká přímo sousedů, manžel chová papoušky 45 let, měl kolekci arating, choval ary marakány, kakaduy, australské druhy… Papoušci na místě dnešní zoo byli vždycky, chovné zařízení máme uděláno tak, že papoušci, pokud nejsou vyloženě plašeni a rušeni zvenčí, jsou celkem v poklidu a bez problémů.

Zmiňovala jste určité katastrální limity pro rozvoj Papouščí zoo. Máte šanci se ještě rozšiřovat?

Celkový pozemek čítá necelý hektar, v provozu je vlastně první pavilon. Je to víc než čtvrtina projektu naší zoo. Pro příští sezónu připravujeme nový pavilon amazoňanů, takže by zhruba polovina areálu již měla být zrealizována. A další zhruba polovina nás ještě čeká. Máme v plánu vytvořit samostatné expozice pro australské druhy papoušků a pro Afriku, a stávající pavilon by měl zůstat věnovaný jihoamerickým papouškům vyjma amazoňanů.

Co plánujete obsadit do pavilonu afrických papoušků, pokud to není tajné?

Takové ty hlavní zástupce. U australské části míváme dotazy od laické veřejnosti, zda máme andulky, takže ty bychom tam chtěli dát do společné voliéry. Chceme získat přírodní andulky, aby to mělo i určitý výchovný efekt.

A co kakaduové, a konkrétně černí kakaduové, protože bílé už nějaké máte?

Je to lákadlo. Teď máme kakaduy žlutočečelaté, žlutolící a bílé a vzhledem k tomu, že nemáme úplně ideální prostor pro chov kakaduů, kteří vyžadují tvarově jiné voliéry, než máme, proto pro ně stavíme solitérní domečky na terasách. Potom budeme pořizovat i jiné druhy, třeba i černé. Určitě nějakého zástupce z těch černých kakaduů bychom chtěli.

Ředitelka bošovické papouščí zoo s ochočeným kakaduem bílým (Foto: archiv Hany Škrhákové Pádkové)
Ředitelka bošovické papouščí zoo s ochočeným kakaduem bílým (Foto: archiv Hany Škrhákové Pádkové)

A u té Afriky? Žakové jsou jasní, ty už máte…

Nejen ty. Máme v současné době papoušky senegalské, žlutotemenné, i žaky. Uvidíme, nějaké rozšíření tam asi bude, alespoň na šest nebo osm druhů.

Zmínila jste, že počet návštěvníků Papouščí zoo Bošovice roste. Dá se říci, kolik lidí k vám ročně přijde?

Otevírali jsme v srpnu 2011, takže prví sezóna trvala asi jen tři nebo tři a půl měsíce. Téměř bez žádné reklamy navštívilo zoo asi dva a půl tisíce lidí. Mile nás to překvapilo, protože to bylo doopravdy bez jakékoli propagace, ať už v médiích nebo v infocentrech, kam dnes dáváme letáčky. V roce 2012 to už bylo osm tisíc návštěvníků, v roce 2013 dvanáct a půl tisíce a letos jsme do poloviny října měli zhruba patnáct tisíc lidí. Budeme mít otevřeno do 17. listopadu, takže si myslím, že nakonec půjde o nějakých sedmnáct nebo osmnáct tisíc lidí. Návštěvnost má tedy vzrůstající tendenci a celkem významnou. Ale jak jsem říkala, je to i tím, že řada lidí nás navštěvuje opakovaně. Největší reklamou pro nás je, že si o tom lidé sami mezi sebou řeknou, že se jim u nás líbilo.

Neuvažujete o částečném otevření zoo i v zimě?

Asi ne. Neříkám, že bychom si nechtěli odpočinout, to ne, ale když chcete zoo udržet na určité úrovni, je s tím spojeno i časové, nervové, finanční vypětí. Člověk pak uvítá, že je na chvíli klid, i když už připravujeme akce na příští rok. A také pojedeme na Go, veletrh cestovního ruchu, na Region Tour, takže se prostě budeme připravovat na další sezónu. Ono to uteče jako voda, navíc je třeba pořádně vyčistit všechny voliéry, což sice děláme i během roku, ale v zimě je čas na generální úklid. Zima je pro nás obdobím takového malého oddychu a spíše plánování na další sezónu, abychom měli na co navázat.

Předchozí článek

Kde inzerovat nákup nebo prodej papoušků? Přehled nejlepších chovatelských webů v Evropě

Dálší článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 7. až 9. listopadu 2014

4 Comments

  • Buduci rok sa tam chystam konecne pozriet… Inak na ary hyacintove ste sa nepytali? Na exote pri ich stanku som pocul, ze by si ich buduci rok chceli zaobstarat.. Tak, ze ci nemate niake info o tom..

  • Paní Škrháková to neříkala přímo v rozhovoru, ale prý ano. Třeba k tomu brzy napíšeme další článek 🙂

  • Tak to je dobra sprava 😉 …. Potesil by ma zase niaky clanok o arach 😀 Tak hadam sa im to podari 🙂

  • Moc krásná reportáž. Určitě se tam videjte stojí to za to. I já osobně příští rok nevynechám. Dá se tam čerpat mnoho, pro zlepšení našich chovných zařízení.

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější