Křížem krážem po českých zoo: Co by si „papouškáři“ neměli nechat ujít v Zoo Praha

Pražská zoologická zahrada je největší a nejznámější zoo u nás. Svého času se dostala dokonce na čtvrté místo v celosvětovém žebříčku nejoblíbenějších zoo podle cestovatelského portálu TripAdvisor.com. I když nechová největší počet druhů papoušků z tuzemských zoologických zahrad, rozhodně se může pochlubit vzácnostmi, na které nikde jinde u nás, ale také ve většině evropských zoo nenarazíte. Nejde přitom jen o obyvatele Rákosova pavilonu, který je celý věnovaný vzácným druhům papoušků. Expozice věnované papouškům jsou rozesety po celém areálu a je na nich vidět specializaci zahrady na určité skupiny exotů, například na lorie, loríčky, kogny nebo amazoňany.

Jak se tam dostat

Autem se do Zoo Praha dostanete buď přes Troju od Nádraží Holešovice či Bubenečského tunelu, nebo ze sídliště Bohnice. Zahrada má celkem čtyři velká parkoviště, z nichž jedno se nachází pod hlavní bránou směrem k Vltavě, a pokud obsazeno, jsou k dispozici ještě dvě parkoviště u jižního vchodu do zoo. Další parkoviště je v severní části zoo u příjezdu směrem od sídliště Bohnice a nachází se u něj severní vchod do zoo. Na všech parkovištích patřících zoo se platí jednodenní parkovné 200 Kč.

Zoologická zahrada je velmi dobře přístupná veřejnou dopravou. Pokud přijdete do Prahy vlakem na Hlavní nádraží, stačí jet tři stanice metra linky C (červená) přímo z vestibulu nádraží na Nádraží Holešovice a zde přestoupit na autobus č. 112, který má konečnou právě u zoo. Z autobusového nádraží Florenc to je dvě stanice metrem linky C na Nádraží Holešovice a poté opět autobusem č. 112. Na kole se dá do zoo dojet příjemnou cestou přes park Stromovka a Císařský ostrov a poté po Trojské lávce přímo k hlavnímu vchodu do zoo, případně od Kralup nad Vltavou cyklostezkou proti proudu Vltavy k jižnímu vchodu do zahrady.

Co stojí vstupné

Pražská zoo má jedno z nejdražších vstupných u nás a vzhledem ke zhoršující se ekonomické situaci se chystá podobě jako další zoo po sezóně zdražovat. Nyní vyjde dospělého jednodenní vstup na 250 korun, studenty a děti od 3 do 15 let pak na 200 Kč. Důchodci a ZTP zaplatí 150 Kč, důchodci od 70 let mají vstupné za pouhou korunu. Děti do tří let neplatí nic. Za psa si zoo účtuje jednorázové vstupné 100 Kč. Pokud pražskou zoo navštěvujete častěji, vyplatí se vám roční vstupenka. Dospělého vyjde na 1000 Kč a opravňuje ho k 12 vstupům do zoo, děti od 3 do 15 let a studenti za ni zaplatí 600 Kč a důchodci a ZPT 450 Kč (opět platí pro 12 vstupů za rok).

Roční vstupenka je nepřenosná a je vystavena na jméno. Jednorázové rodinné vstupné pro maximálně dva dospělé a čtyři děti od tří do 15 let vyjde na 800 Kč, roční pak na 2500 Kč, ale opravňuje k 48 vstupům. Zoo Praha nabízí také firemní roční vstupenku za 5000 Kč, která opravňuje k 48 vstupům (maximálně však čtyři denně).

Jak vypadá areál

Počítejte s tím, že návštěva Zoo Praha je na celý den. Areál je rozdělený na tři ucelené části: první se nachází v prostorách mezi hlavním vchodem a cyklostezkou podél Vltavy, je to vlastně dolní část zoo, která v uplynulých letech čelila povodním. Proto odtud zoo postupně stěhuje neohroženější expozice do horní části na Hrachovku (za silnici Pod Hrachovkou, která tuto nejnovější horní část odděluje od původního horního areálu zoo). Projít poctivě všechny tyto části zabere mnoho hodin času a kdo chce vidět vše, musí si to dopředu velmi dobře rozvrhnout.

Pokud se zaměříme výhradně na papoušky, pouhých 200 metrů rovně od hlavního vchodu se nachází Rákosův pavilon se vzácnými druhy papoušků a dalšími exoty. Zahrada ho otevřela poměrně nedávno (2019) a kromě pletivem či sklem oddělených expozic se v něm nachází také průchozí část, kde se ptáci pohybují volně mezi návštěvníky. Hned první voliéra za vchodem skýtá pohled na indonéské papoušky mady modrotemenné, v další jsou rovněž indonéští trichové orlí a následuje voliéra s vzácnými amazoňany jamajskými (do Zoo Praha se dostali jako ptáci zabavení pašerákům) a další s amazoňany modrobradými. V průchozí části s bujnou vegetací a vyhlídkou můžete narazit na kakaduy palmové, charmoziny papuánské, loríčky zlatouché, ale také holuby korunáče a další exoty.

Třetí část Rákosova pavilon skýtá ty největší vzácnosti: amazoňany rudoocasé, ary hyacintové, ale především ary kobaltové. Pražská zoo je získala jako zabavené ptáky již v roce 2010 a momentálně chová dva páry. Ve veřejné expozici, která je jako jediná v Rákosově pavilonu oddělná od návštěvníků sklem, se ale nachází pouze jeden z těchto párů, druhý má zoo v neveřejném zázemí (ostatně jako řadu dalších papoušků; platí to zejména o chovných párech). Společně s ary kobaltovými jsou ve voliéře ještě kardinálové šedí. Za zmínku stojí umělá skalní stěna, která imituje přirozený hnízdní biotop těchto arů a v níž je umělá hnízdí nora. Kromě ní mají arové k dispozici i standardní prkennou hnízdní budku.

U východu z Rákosova pavilonu návštěvníci projdou další voliérou, v níž spolu žijí mníšci šedí, papoušci patagonští a aratingové skvrnití. Rovněž oni mají k dispozici umělou skalní stěnu s hnízdními norami. Z druhé strany Rákosova pavilonu je velká voliéra s novozélandskými papoušky nestory kea a menší voliéra s nejjižněji žijícími papoušky na světě, kogny smaragdovými. Jejich větší příbuzné, kogny dlouhozobé, vystavuje zoo ve voliéře umístěné mezi Rákosovým pavilonem a velkou proletovou voliérou s dravci. Jde o pozůstatek jedné původní voliéry s papoušky, které zde tvořily celou řadu a šlo o tradiční místo pro papouščí expozice už od dob vzniku Zoo Praha. Kognům dlouhozobým dělají v sousedních voliérách společnost papoušci patagonští.

Přímo pod Rákosovým pavilonem se nachází expozice Darwinův kráter s faunou z Tasmánie a Austrálie. Největším lákadlem jsou „tasmánští čerti“, tedy ďáblové medvědovití, ale i tady jsou k vidění papoušci. Pro někoho možná „obyčejné“ andulky, ale při bližším pohledu si všimnete, že jde o poněkud menší andulky a jsou všechny přírodně zeleně zbarvené. Tyto andulky jsou totiž přímými potomky ptáků odchycených v přírodě v Austrálii a tudíž ještě nejsou tolik domestikované. Společnost jim ve voliéře dělají papoušci žlutokřídlí, jimž zoo připravila umělá vyhřívaná termitiště s hnízdními norami.

Za dalšími papoušky se musíte vypravit na cestu, která vede od výběhu ledních medvědů po skalním hřebeni až k hornímu stanovišti lanovky. Podél této cesty jsou rozesety domečky a vnitřními a vnějšími voliérami pro lorie, loríčky a lorikuly. Ti jsou velkou papouščí specializací pražské zoo – může se pochlubit největším počtem druhů ze všech zoologických zahrad u nás, ale i ve středoevropském regionu. Loriů v Praze chovají osm druhů (mezi nejvzácnější patří lori balijský či lori olivový), dále pak čtyři druhy loríčků (nejvíc v Evropě) a lorikula modrobradého. Přímo u horního stanoviště lanovky je pak velká průchozí voliéra s lorii horskými, lorii žlutoskvrnnými a papoušky nádhernými, na které si návštěvník může takřka sáhnout.

Na návštěvě chovu loriů v pražské zoologické zahradě

Pokud holdujete i dalším exotickým ptákům, určitě si nenechte ujít voliéry se zoborožci a dalšími okrasnými opeřenci mezi Darvinovým kráterem a expozicí tučňáků. Další ptačí zajímavosti uvidíte za pavilonem kočkovitých šelem a výběhy s jeřáby, husicemi a dalšími vodními ptáky. Za zmínku určitě stojí člunozobci afričtí, které má pražská zoo dva, ale drží je odděleně (každý má svoji prosklenou expozici). Drobné exoty pak lze spatřit i ve skleníkových expozicích Sečuán a v Indonéské džungli.

Co jinde neuvidíte

Rozhodně nejvzácnějšími papoušky v Zoo Praha jsou arové kobaltoví. V Evropě je veřejně vystavuje už jen belgická Zoo Pairi Daiza a pak Loro Parque na kanárském ostrovu Tenerife. Unikátní jsou rovněž trichové orlí a amazoňané jamajští. Mezi chovateli jsou cenění amazoňani rudoocasí. V Praze stojí za vidění i největší evropská sbírka loríčků (čtyři z pěti existujících druhů) a několik druhů loriů. V průchozí části Rákosova pavilonu se můžete při troše štěstí dostat do kontaktu s kakaduy palmovými.

Občerstvení

Pražská zoo má rozsáhlý areál, ale občerstvení je tu skoro na každém kroku. Hned u hlavního vchodu je restaurace Oceán se samoobslužnými pulty, ve středu dolní části pak restaurace U Gastona rovněž se samoobslužnými pulty. Cestou do horní části zoo stojí hostinec Gočárův dům s klasickou obsluhou, nahoře pak občerstvení V oboře a u cesty k výběhu žiraf a dalších afrických kopytníků Gulab restaurant. Stánky s drobným občerstvením jsou rozesety po celé zoo a nechybí ani u oblíbeného dětského koutku Rezervace Bororo.

Jak mají otevřeno

V letní sezóně můžete v pražské zoo strávit prakticky celý den. Otevírá v 9:00 hod. a zavírá ve 21:00 hod., ale vstupenky prodává jen do 19:00 hod. V prosinci, lednu a únoru se brány zoo zavírají již v 16:00 hod., v březnu v 17:00 hod., a v dubnu, květnu, září a říjnu v 18:00 hod. Pozor, tyto časy platí pro hlavní vchod, u jižního a severního vchodu se doba uzavření může lišit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..