Výstavu exotického ptactva v Praze odstartovalo vypouštění afrických kruhooček

UVNITŘ FOTOGALERIE – Na padesát kruhooček východoafrických, drobných pěvců původem z Eritreje, Etiopie, Keni, Súdánu a Tanzanie, vypustil při příležitosti zahájení 73. propagační výstavy exotického ptactva do tropického skleníku Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze na Albertově Klub přátel exotického ptactva (KPEP). Kruhoočka tak vytvořila již druhou stálou ptačí expozici v botanických sklenících vedle velkých papoušků, kteří zde našli útočiště již před třemi lety.

Po kruhoočkách chce zahrada získat kolibříky

„Pro chov kruhooček, která se budou volně pohybovat v návštěvnickém prostoru, jsme se rozhodli proto, aby nám pomohla v biologickém boji proti parazitům na rostlinách. S některými patogeny neúspěšně bojujeme mnoho let za použití různých chemických látek. Věříme, že s využitím přirozených nepřátel dosáhneme snížení počtu škůdců na neškodnou úroveň,“ vysvětlil ředitel Botanické zahrady Ladislav Pavlata. Dodal přitom, že se nechal inspirovat od obdobných zařízení, která už kruhoočka k hubení škůdců úspěšně využívají.

„Věřím, že tímto krokem zakládáme určitou tradici, takže každé tři roky otevřeme nějakou novou expozici,“ vtipkoval Pavlata. Vážněji pak dodal, že Botanická zahrada společně s KPEP chtějí do Prahy vrátit veřejnou expozici kolibříků, která údajně v Praze kdysi byla. Nyní ale nejmenší ptáky světa, závislé na nektaru, nikdo v České republice nechová – mimo jiné pro jejich náročnost při aklimatizaci a výběru potravy. Ze stejného důvodu se do jejich chovu zatím nepustil ani žádný tuzemský soukromý chovatel.

Výstava zaměřená na barevné mutace

Vypouštění kruhooček, která se ve skleníku aklimatizovala ve velké voliéře již dva týdny před akcí, proběhlo minulý čtvrtek při příležitosti vernisáže pravidelné výstavy KPEP, zaměřené především na papoušky. Letošní ročník se specializuje na barevné mutace exotických ptáků. „Cílem je ukázat co nejvíce odlišných zbarvení jednoho a téhož druhu ptáků,“ vysvětlil v katalogu výstavy publicista a člen KPEP Petr Podpěra. K vidění jsou například různé mutace alexandrů malých, korel chocholatých, andulek vlnkovaných, agapornisů, neofém, rosel, papoušků zpěvavých či pyrurů.

Z velkých papoušků návštěvníci na výstavě narazí na mládě ary ararauny (prodejné), aru marakánu, amazoňana vějířového, papouška konžského či eklektuse různobarvého. V rámci stálé expozice Botanické zahrady pak na další tři ary ararauny, amazoňana modročelého, amazoňana pomoučeného, amazoňana oranžovokřídlého, kakadua žlutočečelatého, kakadua Goffinova a kakadua bílého, kterého znají i pravidelní návštěvníci skleníků Botanické zahrady jako „Ferdu“ z voliéry u hlavního vchodu (na titulním snímku).

Na své si přijdou i příznivci měkkozobých

Z meších papoušků ve výstavní kolekci jistě stojí za zmínku agapornis etiopský, lorikul korunkatý a modrobradý (toho pravidelně úspěšně odchovává pražská zoologická zahrada), papoušíčci šedokřídlí, vrabčí a žlutolící, které vystavuje Forcus klub, aratinga sluneční či amazónek bělobřichý. Měkkozobé ptáky zastupují především dva druhy turak – turako Livingstonův a turako chochovatý Bufonův, vystavovaný ve společné kleci s banánovcem fialovým. Zajímavé jsou i dva druhy leskoptví (tříbarvá a smaragdová) a další „drobotina“.

Stavba letošní výstavy vyšla zrovna na dny, kdy venkovní teploty výrazně přesahovaly tropických 30 stupňů. „Při instalaci jsme ve skleníku naměřili 46 stupňů. Ředitel Botanické zahrady nám chtěl pomoci a nechal otevřít průduchy na stropech skleníku, ale i poté bylo uvnitř 47 stupňů,“ svěřil se serveru Ararauna.cz ředitel výstavy a předseda pořádajícího KPEP Ladislav Žoha. Žádný z vystavovaných ptáků ale nedošel újmy. „Ptáci, kteří vydrží takové podmínky, vydrží už všechno,“ dodal s nadsázkou Žoha.

Pražská výstava bude otevřena tradičně po dobu dvou týdnů, zájemci ji mohou navštívit až do 9. září. Skleníky jsou přístupné denně od 10 do 18 hodin, poslední den výstavy pak do 15 hodin. Část vystavovaných ptáků je na prodej.