Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Na návštěvě u Jana Nedělníka, majitele nejucelenější kolekce amazoňanů v Evropě

Jan Nedělník_titulUVNITŘ FOTOGALERIE – Chová nejvíce druhů amazoňanů nejen u nás, ale i v Evropě. Při příjezdu do areálu jeho zemědělské farmy v Kobeřicích na Prostějovsku byste ale jen těžko tipovali, že tu najdete 144 voliér s více než třemi stovkami papoušků. Chovatelské zařízení vybudované z bývalého kravína je ukryto v samém středu areálu a obehnáno vysokou zdí, aby ptáky nerušil okolní provoz. Jan Nedělník je sem přestěhoval teprve před pěti lety z Brodku u Prostějova, kde už neměl možnost chov dál rozšiřovat. I tam měl ale přes 100 voliér: 65 venkovních a 50 vnitřních…

Proč zrovna amazoňani?

„Začínal jsem tak, jako většina chovatelů. Ptáky jsem choval v podstatě od šesti let. Různé kanáry, andulky, korely, rosely. Měl jsem pár voliér a postupně jsem se je snažil budovat dál, abych mohl chovat víc druhů,“ vzpomíná chovatel, který má na kontě řadu českých i evropských prvoodchovů. Kromě jiných například u amazoňana nádherného, ohnivého či mnohobarvého a ze soukromých chovatelů u nás jako první odchoval ary hyacintové – pouhý rok po zoologické zahradě Dvůr Králové, které se to v roce 1990 podařilo vůbec poprvé v tehdejším Československu.

V minulosti měl i kakaduy, nyní se věnuje výhradně chovu amazoňanů a arů. „Amazoňané se mi líbili odjakživa. Jsou to takoví středně velcí papoušci, velmi inteligentní, tedy pokud k nim přistupujete jako chovatel a ne jako obchodník. Spousta druhů a poddruhů nebyla nikdy v zajetí odchována a to mě na nich vždycky lákalo. Získat nějaké poznatky, s nimiž bych se pak mohl podělit s ostatními,“ popisuje. Jeho vůbec prvním papouškem tohoto rodu byl amazoňan kubánský, kterého si pořídil už v šedesátých letech minulého století od Zverimexu. „Chtěli za něj tehdy dva tisíce korun,“ vzpomíná.

Amazoňan žlutobřichý byl nedávno vyčleněn do samostatného rodu, mezi ostatními amazoňany vyniká (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Amazoňan žlutobřichý byl nedávno vyčleněn do samostatného rodu, mezi ostatními amazoňany vyniká (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Amazoňan modrobradý patří mezi méně často chované papoušky u českých soukromníků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Amazoňan modrobradý patří mezi méně často chované papoušky u českých soukromníků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Pohled na standardní venkovní výlet voliér u Jana Nedělníka s párem amazoňanů velkých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Pohled na standardní venkovní výlet voliér u Jana Nedělníka s párem amazoňanů velkých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Počet amazoňanů žlutokrkých v českých chovech neustále klesá (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Počet amazoňanů žlutokrkých v českých chovech neustále klesá (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Vzácné a raritní poddruhy

Brzy začali přibývat další ptáci, které v Česku dosud nikdo nechoval. Jan Nedělník ale nezanevřel ani na „obyčejnější“ amazoňany, v jeho kolekci tedy můžete narazit i na „běžné“ amazoňany modročelé, oranžovokřídlé nebo surinamské, kteří se do tuzemska dováželi ve velkém už před lety. Nechybí mezi nimi ani raritní poddruhy, například u amazoňana modročelého unikátní formy bahia. Jde o nádherně zbarvené ptáky, vedle kterých by někteří amazoňani modročelí nabízení na chovatelských burzách vypadali jako chudí příbuzní.

Při vstupu do chovatelského areálu v Kobeřicích se návštěvník doslova ztrácí u dlouhatánské řady voliér. Venkovní výlety jsou 8 metrů dlouhé a většinou jeden metr široké (některé jsou však široké půldruhého a dvou metrů). Všechny výlety jsou od sebe vzájemně odděleny neprůhlednými plnými stěnami, které jsou i u vnitřních záletů. V podstatě tak jde o dlouhé „tunely“, z nichž je průhled pouze dopředu a nahoru, aby se ptáci navzájem nerozptylovali. Podél řady venkovních výletů vede asi metr široká obslužná chodba, rovněž zadělaná pletivem. První, co člověka při vstupu k voliérám překvapí, je nepříjemný zvuk, který vydává zařízení umístěné u dvířek do obslužné chodby.

Detail amazoňana velkého. Tento druh je například ve Španělsku považován za invazní a v Německu dokonce žijí ve Sttutgartu volně v jednom parku, kde se rozmnožují (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Detail amazoňana velkého. Tento druh je například ve Španělsku považován za invazní a v Německu dokonce žijí ve Sttutgartu volně v jednom parku, kde se rozmnožují (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Někteří amazoňani u Jana Nedělníka jsou velmi zvědaví a společenští, jiní naopak plaší (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Někteří amazoňani u Jana Nedělníka jsou velmi zvědaví a společenští, jiní naopak plaší (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Odchov amazoňana modrolícího považuje Jan Nedělník za největší úspěch letošní chovné sezóny. Jen ho mrzí, že obě mláďata byli samci. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Odchov amazoňana modrolícího považuje Jan Nedělník za největší úspěch letošní chovné sezóny. Jen ho mrzí, že obě mláďata byli samci. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Boj s lasičkami a výrem

Pískání, které zařízení vydává, ptákům zjevně nevadí, ale pro člověka je nepříjemné. Spouští se vždy, když se návštěvník poblíž voliér pohne. „Je to plašič na lasičky s fotobuňkou, reaguje na pohyb,“ vysvětluje Jan Nedělník. S lasičkami bojuje dlouhodobě, dokáží se prý protáhnout i malou dvoucentimetrovou mezerou mezi dráty pletiva. Nepříjemný zvuk je ale spolehlivě odpuzuje. Nahoře na voliérách je rosicí zařízení, které umožňuje všechny obyvatele voliér pravidelně sprchovat. Jestliže lasičky dokáže spolehlivě odpudit nepříjemný zvuk spouštěný čidlem pohybu, na sovy, které se v okolí hojně vyskytují, jsou veškerá opatření krátká.

Právě se sovami má Jan Nedělník čerstvou negativní zkušenost. K voliérám mu začal zalétat výr, který přes pletivo zranil aru hyacintového. Chovatel ho našel druhý den zrána na zemi ve venkovním výletu. „Ležel na boku a evidentně měl bolesti. Jenže chytejte si aru hyacintového! Nenapadlo mě nic jiného, než mu podat lék na záněty a problémy s klouby. Lidé používají Wobenzym, tak jsem mu ho dal celý do misky. Kupodivu si ho vzal, a pak ho opakovaně bral několik dní, až se z toho dostal,“ popisuje Jan Nedělník nezvyklou léčbu vzácného papouška.

Ale to už jdeme podél řady voliér a obdivujeme amazoňany žlutobřiché, kteří byli poměrně nedávno vyčleněni jako samostatný rod, nenápadně zeleně zbarvené amazoňany vojenské, krásně vybarvené amazoňany žlutokrké či amazoňany modrobradé. Řada vzácnějších karibských druhů se schovává v krytém zázemí, nebo jsou u průletových oken osm metrů od nás. Takhle na dálku vidíme jednu z rarit chovu Jana Nedělníka, amazoňana mnohobarvého, kterého se mu už podařilo odchovat, ale také amazoňany ohnivé, ke kterým se později dostaneme i ve vnitřní části voliér.

Chovný pár amazoňanů žlutokrkých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovný pár amazoňanů žlutokrkých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Současné voliéry využívá Jan Nedělník pět let, venkovní výlety jsou standardně osm metrů dlouhé a metr široké, vnitřní mají délku čtyři metry. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Současné voliéry využívá Jan Nedělník pět let, venkovní výlety jsou standardně osm metrů dlouhé a metr široké, vnitřní mají délku čtyři metry. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Nejen amazoňané, ale i arové

Nejprve se ale přesouváme do zázemí s chovem arů. Jako první nás vítá pár arů hyacintových. Bázliví ptáci nejprve nedůvěřivě nakukují proletovým oknem z venkovní voliéry, ale po chvilce se neudrží a zvědavě hupnou do zázemí na obrovskou budku, odkud jeden přejde na bidlo blízko krmného pultu. Hned vedle je o něco méně bojácný pár arů zelenokřídlých a dál arové vojenští, jejichž vysoký hlas je asi nejpronikavější ze všech arů, které u Jana Nedělníka vidíme. „Z velkých arů chovám od každého druhu dva páry,“ říká chovatel. Úspěšné odchovy slavil u většiny z nich, odolávají jen arové zelení, kteří se podle Jana Nedělníka chovají naprosto jinak než ostatní arové: „Jsou to takové slepice, hodně lezou po pletivu.“

Míjíme voliéry s arakangami, kanindami, araraunami, ary červenouchými, žlutokrkými, malými, horskými i marakánami, až se dostáváme k dalším amazoňanům. Všechny vnitřní voliéry vypadají stejně: mají dvě bidla, krmný pult a po straně mohutnou ležatou budku s hnízdním otvorem směřovaným do prostoru před průletový otvor do venkovního výletu. K miskám s vodou je podél celé řady voliér nataženo vodovodní potrubí s kohoutkem u každé voliéry, což je při tak velkém počtu voliér nesmírně praktické. S výjimkou velkých druhů arů mají všechny ležaté budky zadní stěnu opřenou o pletivo a kontrolní dvířka lze otevírat z obslužné chodby, aniž by chovatel musel lézt do voliéry a plašit ptáky.

Na každých kontrolních dvířkách budky je napsané číslo. Jan Nedělník nám na ukázku otevírá budku u arů rudobřichých, které označuje za nejnevyzpytatelnější ary vůbec. „V noci kálejí jenom do budky, než zahnízdí, musíme jim to neustále čistit,“ stěžuje si. V jedné z dalších voliér jsou letošní odchovy amazoňanů a spolu s nimi i tři andulky. „Jednu chytnul hlídač a moje děti mně umluvily, že si ji necháme. Aby jí nebylo smutno, dokoupili jsme k ní druhou a jednoho dne se u nich objevila třetí. Nikdo neví, jak se tam dostala, protože jsme ji tam nikdo nedal. Asi také někomu ulétla a po hlase našla ty první dvě. Oka na voliéře jsou poměrně velká, takže se jimi zřejmě protáhla dovnitř,“ líčí Jan Nedělník.

Ara hyacintový ve vnitřní části voliéry. Vlevo je patrná hnízdní budka, druhý z páru sedí ve venkovním výletu. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Ara hyacintový ve vnitřní části voliéry. Vlevo je patrná hnízdní budka, druhý z páru sedí ve venkovním výletu. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovný pár arů zelenokřídlých nakukuje z venkovního výletu do zázemí na neznámou návštěvu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovný pár arů zelenokřídlých nakukuje z venkovního výletu do zázemí na neznámou návštěvu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Mezi největší křiklouny při naší návštěvě patřili arové vojenští (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Mezi největší křiklouny při naší návštěvě patřili arové vojenští (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
O poznání větší ara zelený. Tento druh se Janu Nedělníkovi zatím nepodařilo odchovat. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
O poznání větší ara zelený. Tento druh se Janu Nedělníkovi zatím nepodařilo odchovat. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Obslužná chodba v zázemí u vnitřních voliér arů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Obslužná chodba v zázemí u vnitřních voliér arů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Nejvzácnější druh ary co do početnosti divoké populace ve volné přírodě - ara kaninda (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Nejvzácnější druh ary co do početnosti divoké populace ve volné přírodě – ara kaninda (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Dva typy budek pro nejvzácnější druhy

Ale to už pokračujeme okolo vnitřních voliér amazoňanů a obdivujeme vzácného amazoňana žlutokrkého karibského (Amazona auropalliata caribea), k němuž Jan Nedělník shání samici. Od tohoto poddruhu má už jeden pár a tohoto lichého samce. Dostáváme se až na konec obslužné chodby a vracíme se zase zpět, abychom si celou túru zopakovali i u vnitřních ubikací amazoňanů, které jsme viděli hned na začátku ve osmimetrových výletech. Zlatým hřebem návštěvy jsou zálety s budkami pro amazoňany ohnivé a mnohobarvé. U nich má Jan Nedělník hned dva typy budek: kromě klasické ležaté i atrapu kmenové, kterou tvoří na výšku postavená širší trubka s vletovým otvorem v horní části.

Během naší exkurze zrovna v jedné takové budce „dovádí“ amazoňan červenokrký. Po chvíli mu to ale nedá a vyleze se podívat na neznámou návštěvu. Potvrzují se slova Jana Nedělníka, který nás před prohlídkou voliér upozornil na rozdílné chování karibských druhů amazoňanů: jsou rozhodně bázlivější a obezřetnější než kontinentální druhy. „Tuhle vlastnost si drží i po několik generací odchovaných v zajetí,“ konstatuje Jan Nedělník. Vždy, když se v okolí voliér objeví nějkaký dravec, tyto druhy amazoňanů na něj prý reagují jako první. Karibské amazoňany chová Jan Nedělník ve stejných podmínkách jako ostatní ptáky: venkovní výlety jsou na zemi vysypány bílými oblázky a v každé voliéře je na zemi položený kmen, který si papoušci mohou různě opracovávat.

Ptáky kmen zabaví, ale Janu Nedělníkovi se už stalo, že jeden ze stromů byl ze strany trouchnivý a samice amazoňana vojenského si v něm vyhloubila hnízdní dutinu. Do ní snesla vejce, ale protože dutina byla příliš úzká a při vylézání z ní musela samice couvat, ocasem si vejce nešťastně vyhodila z dutiny na oblázky, kde se rozbila. Za největší úspěch letošní chovné sezóny považuje Jan Nedělník odchov amazoňanů modrolících. Radost mu mírně zkazil fakt, že obě mláďata byli samci, kteří nejsou tak vzácní jako samice. U nejvzácnějších karibských druhů se letos úspěch nedostavil, ale v minulosti se mu je podařilo odchovat opakovaně.

Jan Nedělník nám ukazuje jednu z rarit svého chovu, amazoňana žlutokrkého karibského (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Jan Nedělník nám ukazuje jednu z rarit svého chovu, amazoňana žlutokrkého karibského (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Detail amazoňana žlutokrkého karibského (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Detail amazoňana žlutokrkého karibského (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Mezi nejvzácnější chovance Jana Nedělníka patří amazoňané ohniví (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Mezi nejvzácnější chovance Jana Nedělníka patří amazoňané ohniví (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Raritou je také amazoňan mnohobarvý, kterého se Janu Nedělníkovi už podařilo odchovat (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Raritou je také amazoňan mnohobarvý, kterého se Janu Nedělníkovi už podařilo odchovat (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Nejvzácnějším druhům amazoňanů dává Jan Nedělník dva druhy hnízdních budek: vedle klasické ležaté i atrapu kmenové (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Nejvzácnějším druhům amazoňanů dává Jan Nedělník dva druhy hnízdních budek: vedle klasické ležaté i atrapu kmenové (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Podaří se sehnat amazoňana Kawallova?

Do úplné kolekce všech druhů amazoňanů Janu Nedělníkovi chybí už jen opravdu raritní ptáci. „Chybí mi dva druhy, amazoňan císařský a amazoňan portorický,“ vypočítává. Sám nevěří tomu, že by se mu je někdy podařilo sehnat. Větší šanci může mít u třetího „absentéra“ ve svém chovu, nedávno taxonomicky uznaného amazoňana Kawallova. „Nedávno mi jeden dovozce volal, že se mu ho podařilo přivézt, ale nakonec se ukázalo, že to není amazoňan Kawallův,“ popisuje Jan Nedělník. Budeme tedy držet palce, aby se to příště podařilo.

Předchozí článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 18. až 20. října 2013

Dálší článek

Nový občanský zákoník už nepovažuje zvíře za věc. Postihy za zabití a zranění budou přísnější

20 Comments

  • Chtěl bych se zeptat, zda jste zjistil, kdo chová v ČR kromě pana Nedělníka ty guildingy?

  • Údajně prý už nikdo.

  • Super článek jako vždy, kdo je další na řadě s návštěvou? 🙂

  • Díky, teď je ve hře několik chovatelů, ale dokud to nebude domluvené, nerad bych je tady veřejně zmiňoval. Určitě se máte na co těšit.

  • Napadla mě jedna věc, ale předesílám, že s tím nemám naprosto žádnou zkušenost – sovy snad vidí i v infrapásmu, nestálo by za to zkusit instalovat infračervený reflektor, přijde mi, že by sovy mohl oslňovat (zatímco my ho prakticky nevidíme). Zda papoušci vidí v infra nevím, ale myslím, že ne (ale snad vidí v UV pásmu)
    M.Lukeš

  • Nemáte zájem zkusit reportáž u paní Pichlíkové s tím, že se napíše článek i o jejím muži a jeho chov. úspěších. Všichni pana Pichlíka z vyprávění znali, ale málokdo u něj byl nebo neví co všechno choval a odchoval..Jestli bude vůbec možnost..

  • Díkx za tip, jako školák jsem panu Pichlíkovi koncem 80. let psal dopis a odpověděl mi. Zapátrám, zda by to bylo možné, ale co vím, spoustu papoušků z původní kolekce už nemají.

  • Aha, hmm, to je škoda, určitě ty vzácnější si rozebrali kamarádi chovatelé, ale třeba tam ještě budou mít zajímavé ptáky..bude s panem Nedělníkem ještě nějaký delší rozhovor(viz.s p. Barvíkem) nebo jen ta reportáž? Díky

  • Ano, rozhovor bude také, i když ne tak dlouhý jako s panem Barvíkem. Opět vznikal ve spolupráci s Novou Exotou, takže nejdříve vyjde tam (v listopadovém čísle) a potom tady. Počítám tak v polovině listopadu. Do té doby bych rád stihnul ještě nějakou návštěvu chovatele, ale tentokrát spíš „normálnějšího“. V pátek bude také reportáž z výstavy Exotika, tam se podívám zítra odpoledne.

  • Paní Pichlíková papoušky ještě určitě chová, údajně společně se synem. Návštěva u Pichlíků by byla dobrá reportáž a zároveň myslím že i pocta tomuto PANU chovateli. V kombinaci s aktuálními fotkami a s fotkami z dřívějších dob, které by určitě měl mít někde Honza Sojka by to byl myslím supr článek. Hlavně kolekce tirik,arating a pyrur byla v té době ojedinělá v celé Evropě.

  • A kdy tak bude ta reportáž z návštěvy u pana Šimona? Díky Honza

  • Je plánovaná do únorového čísla Nové Exoty, takže tady na webu tak koncem února. Mezitím snad střihnu ještě nějakou jinou návštěvu, ale zatím nechci nic slibovat.

  • Z pánů chovatelů mě napadájí ještě pánové Šimerda,Vyhnálek, nebo Studený… Otázka je, jestli by s návštěvou a reportáží souhlasili

  • Ano, to jsou zajímaví chovatelé, ale zrovna u nich pochybuji, že by souhlasili s reportáží, která se objeví volně na internetu.

  • Tak prý v únorové exotě bude i článek pana Šimerdy o palmácích. Jestli je to pravda, tak to bude pecka-:)

  • Ano, mělo by to být dokonce titulové téma.

  • Úžasná reportáž! Osobně se nejvíce zajímám o papoušky Kakadu. Byla by možná reportáž o těchto skvostných ptácích? např. Chov Viktora Koška nebo jiného velkého chovatele kakadu? Předem díky

  • Pěkný chov kakaduů jsem viděl u pana Křetinského ve zlínském kraji. Velmi ochotný a přátelský člověk.

  • Tak o palmácích pana Šimerdy v únorové exotě nic nebylo. Nevíte proč? Bude to v březnové? Díky

  • Podle náhledu březnového titulu v tiráži ano.

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější