Jan Potůček 
PLNÉ ZNĚNÍ NÁVRHU UVNITŘ – Dlouho očekávaný návrh Evropské komise, jak postupovat proti nepůvodním a invazním druhům zvířat a rostlin, spatřil světlo světa. Komise jej vydala jako „Návrh o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazivních nepůvodních druhů“ již 9. září, a tento týden o něm začali diskutovat poslanci v Evropském parlamentu. Norma podle dřívějších očekávání obsahuje represivní postupy proti chovatelům druhů, které budou označeny za invazní. Jejich seznam má vzniknout ve spolupráci všech členských zemí Evropské unie a Komise počítá s tím, že největší škůdce zcela vymýtí.
Zakázaných druhů má být maximálně 50
Jak se návrh směrnice o invazních druzích může dotknout chovatelů papoušků? Zatím se dá mluvit jen o obecných opatřeních, protože dokument neobsahuje žádný nástřel budoucího seznamu zakázaných druhů. Jasné není ani to, zda seznam bude mít platnost na celém území EU a bude tedy závazný pro všechny členy Unie, nebo zda se na vybrané druhy bude vztahovat jen na územích těch států, kde už prokazatelně došlo k jejich přemnožení a způsobují reálné škody. Návrh hovoří až o 12 tisících nepůvodních druhů zvířat a rostlin, z nichž 10 až 15 procent má činit problémy a lze je prohlásit za invazní. Právě z těch bude Komise vybírat.
ROZHOVOR K TÉMATU: Europoslanec Pavel Poc: směrnice o invazních druzích by mohla zavést registrace chovu jako CITES
„Invazními nepůvodními druhy se rozumí nepůvodní druhy, jejichž zavlečení či vysazení nebo šíření podle zjištění vyplývajících z posouzení rizik ohrožuje biologickou rozmanitost a ekosystémové služby a které mohou mít také dopad na lidské zdraví nebo hospodářství,“ vysvětluje Evropská komise ve svém návrhu. „Invazními nepůvodními druhy s významem pro Unii se rozumí invazní nepůvodní druhy, jejichž nepříznivý dopad je považován za takový, že vyžaduje koordinovanou činnost na úrovni Unie,“ dodává. Seznam bude vytvářet a aktualizovat právě Evropská komise, podle jejího návrhu by neměl obsahovat více než 50 druhů zvířat a rostlin.
Návrh nařízení EK k potlačování invazních druhů by potucek793
Chováte invazní druh? Nesmíte ho rozmnožovat
Invazní druhy zařazené na tzv. negativní seznam nebude možné přivážet na území Evropské unie, ani je přes členské státy převážet, rozmnožovat, přepravovat v rámci EU (jedinou výjimkou je „přeprava do zařízení za účelem eradikace“, tedy usmrcení), uvádět na trh, využívat a vyměňovat, držet nebo chovat a pěstovat, a to ani v případě, že by byly drženy v odděleném prostoru, a především vypouštět do životního prostředí. Jedinou výjimku z těchto zákazů budou mít jen specializovaná vědecká pracoviště, jimž jednotlivé členské státy udělí speciální povolení pro výzkum konkrétních invazních druhů.
ČTĚTE TAKÉ: V Evropě žijí nadivoko nejen alexandři a mníšci, ale i agapornisové a aratingové. Kde všude?
Návrh ale pamatuje i na chovatele, kteří již vlastní druhy zvířat nebo rostlin, které se objeví mezi zakázanými. Pokud prokáží, že je získali ještě předtím, než vstoupí v platnost nařízení o invazních druzích, budou si je moci ponechat, ale musí zajistit, že budou drženi v odděleném prostoru a zabrání jejich dalšímu rozmnožování i případnému úniku. „Nekomerčním vlastníkům, kteří nemohou zaručit splnění těchto podmínek, nabídnou členské státy možnost, že jim jejich jedinci budou odebráni, přičemž při zacházení s těmito jedinci budou náležitě zohledněny dobré životní podmínky zvířat,“ navrhuje Evropská komise.
Španělsko už chov některých papoušků zakázalo
Chovatelé a chovná zařízení, která budou vlastnit invazní druhy zařazené na „negativní seznam“ pro komerční účely, budou mít ještě dva roky po nabytí účinnosti nařízení možnost je vlastnit, ale nesmí jim umožnit rozmnožovat se. Evropská komise jim dokonce navrhuje, aby dané jedince sami pokud možno usmrtili. Nejpozději do jednoho roku od účinnosti nařízení (předpokládá se rok 2015, nařízení má platit buď od 1. ledna, nebo od 1. července) mají všechny členské země EU zavést přísné kontroly dovážených zvířat a rostlin, zejména z nečlenských zemí Unie. Dovézt druh, který bude na „negativním seznamu“, tak bude prakticky nemožné.
NAPSALI JSME: Španělsko zakázalo chov deseti druhů papoušků. Amazoňanů, aratingů i mníšků
I když zatím není jasné, zda se na seznamu objeví i někteří papoušci, určitým varováním může být příklad Španělska, které už loni přijalo národní zákon, jímž prohlásilo za invazní druhy mníška šedého a alexandra malého. Dalších osm papouščích druhů označilo za potenciálně invazní: amazoňana kubánského, amazoňana modrobradého, amazoňana žlutohlavého, aratingu dlouhoocasého, aratingu červenolícího, aratingu škraboškového, nandeje černohlavého a papouška senegalského. Podobně jako v návrhu nařízení Evropské komise i Španělé zakázali jejich chov za účelem rozmnožování a přinutili chovatele, kteří tyto papoušky vlastní, k registraci u úřadů.
Celoevropské řešení je nutné, říká Evropská komise
Proč ale vzniká celoevropské nařízení, když problematiku invazních druhů si jednotlivé státy řeší už vlastními zákony? „Opatření na úrovni Unie je nezbytné, jelikož problémy spojené s invazními nepůvodními druhy sílí a mají přeshraniční povahu. Jelikož na úrovni Unie žádná činnost neprobíhá, členské státy zavádějí vlastní opatření, aby se s problémem vypořádaly na vnitrostátní úrovni. Vynakládají zdroje a úsilí na eradikace škodlivých invazních nepůvodních druhů, ale toto úsilí může být oslabováno tím, že sousední členské státy, v nichž jsou dané druhy rovněž přítomné, žádné kroky nepodnikají,“ vysvětluje Evropská komise.
K VĚCI: Američanka žaluje stát, který jí zabavil ochočeného mníška šedého coby invazní druh
Omezení „negativního seznamu“ na 50 druhů zvířat a rostlin dává naději, že papoušci se v tomto výčtu neobjeví. Problémy totiž způsobují jen v několika málo členských státech EU, zejména na jihu kontinentu. Česká republika zatím nemá s volně žijícími a životaschopnými populacemi papoušků téměř žádné zkušenosti. Jediným známým případem bylo vypuštění mníšků šedých v Posázaví v devadesátých letech minulého století, iniciátor tohoto pokusu ale ptáky po několika letech pochytal. A i když v tuzemsku chovatelům často nějací papoušci ulétnou, většinou nedokáží ve volné přírodě přežít krutou zimu.
V Česku by nařízení mělo platit od roku 2017
Návrh Evrospké komise ještě nemusí být definitivní. Text může doznat zásadních změn při projednávání v Radě Evropy i Evropském parlamentu. „Jakmile návrh přijde do Evropského parlamentu, jsou slyšet i ty názory, které Evropská komise při veřejné konzultaci mohla zavrhnout. Kromě názorů odborníků, kteří mají šanci uspět s připomínkami u komise, dáme také prostor názorům nevládních organizací. A těch je hodně. Z toho potom vznikne nějaký výsledek, takže ještě není nic uzavřeno, není nic ztraceno,“ řekl letos v únoru v rozhovoru pro server Ararauna.cz český europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Případné úpravy ale budou vznikat velice rychle.
ČTĚTE TAKÉ: Madrid vyhlásil válku mníškům šedým a alexandrům malým, chce se zbavit ukřičených papoušků
Evropská komise chce, aby nařízení o invazních druzích vstoupilo v platnost v roce 2015. Příští rok budou probíhat volby do Evropského parlamentu, takže europoslanci už budou mít jiné starosti, než se zabývat invazními druhy. „Parlament se proto bude snažit protlačit prakticky všechno, co mu ještě zbývá na projednání, do konce tohoto roku. Představa, že by něco schvaloval ještě v prvním pololetí 2014, kdy už všude v členských státech poběží volební kampaně, je nereálná. Proto bude velká snaha odhlasovat směrnici ještě letos,“ míní Pavel Poc. Česká republika pak bude mít tři roky na to, aby nařízení uvedla v platnost. Europoslanec Poc míní, že u nás začne platit v roce 2017.
Úvodní foto: Flickr.com
