UVNITŘ TABULKA – Již tři roky zveřejňuje server Ararauna.cz v půlročním taktu statistiky, kolik papoušků zařazených do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES vlastní čeští chovatelé. Nyní vám ve spolupráci se sesterským webem ParrotsDailyNews.com nabízíme srovnání se západní Evropou, konkrétně s Belgií. Díky prezidentovi belgické organizace chovatelů papoušků BVP Bertovi van Gilsovi můžeme nahlédnout do statistik papoušků CITES I za léta 2000 až 2013. Belgie je o něco menší než Česká republika, o to víc překvapí početní zastoupení některých papouščích druhů. Tabulka níže neobsahuje všechny chované papoušky daného druhu, ale počty odchovaných, případně dovezených jedinců do země, tedy nově registrovaných ptáků v daném roce.
Nejčastější amazoňan? Oratrix
Celková čísla tedy představují nově registrované jedince za období 14 let, konče rokem 2013. V České republice byl v této době nejčastěji registrovaným druhem CITES I amazoňan kubánský, v Belgii jím je amazoňan velký (Amazona oratrix). Belgické úřady jich evidovaly 1 071, a když se přičtou ještě další tři poddruhy tohoto papouška, amazoňan velký severní (poddruh magna), amazoňan velký mariaský (poddruh tresmariae) a amazoňan velký honduraský (poddruh belizensis), šlo dokonce o 1 306 jedinců. Amazoňan kubánský není v Belgii zdaleka tak častý jako v České republice, jde až o třetí nejběžnější druh amazoňana z první přílohy CITES. Výrazně víc je v této zemi amazoňanů žlutokrkých, jen za roky 2000 až 2013 jich bylo registrováno 632 (v České republice v letech 2004 až 2014 šlo o 179 ptáků).
SROVNÁNÍ: Aktuální statistika papoušků CITES I v České republice k 30. červnu 2015
Čeští chovatelé naopak vlastní výrazně více amazoňanů vínorudých. Zatímco v Belgii jich v průběhu let 2000 až 2013 zaregistrovali 116, v Česku jich bylo od roku 2004 do roku 2014 evidováno 479. Největší nepoměr u amazoňanů je ale vidět v případě amazoňana nádherného, který v Belgii patří mezi největší rarity. V průběhu 14 let, od roku 2000, belgické úřady zaregistrovaly pouhé dva ptáky, v České republice přitom v letech 2004 až 2014 šlo o 110 jedinců. Belgická statistika úplně postrádá nejvzácnější amazoňany chované v České republice: amazoňany ohnivé, rudoocasé a rudooké. Belgičtí chovatelé ale vlastní výrazně víc amazónků červenohlavých. Zatímco v Česku jich bylo v letech 2004 až 2014 registrováno 27, v Belgii šlo za roky 2000 až 2013 o 43 jedinců.
Na ary horské vede Česko 2:1
Zajímavé rozdíly nalezneme i u počtu chovaných arů. Hned u největšího zástupce rodu, ary hyacintového, Belgie výrazně vede: v letech 2000 až 2013 tam bylo zapsáno 144 jedinců, v České republice v letech 2004 až 2014 šlo o 113 exemplářů. Nejčastěji chovaným druhem ary, který spadá pod CITES I, je v Belgii ara marakána se 753 registrovanými jedinci. V Česku jich bylo do roku 2014 evidováno 346, navíc u nás je nejčastěji chovaným arou z první přílohy CITES ara arakanga. Těch bylo v Česku zapsáno jen za roky 2004 až 2014 úctyhodných 425. Belgie jich ale v letech 2000 až 2013 evidovala ještě víc, rovných 531 jedinců. Výrazně častější je v Belgii ara vojenský, za 14 let od roku 2000 jich mezi tamními chovateli přibylo 402, zatímco v Česku v letech 2004 až 2014 šlo o 191 jedinců.
Češi naopak vedou v arech červenouchých, jichž bylo v letech 2004 až 2014 registrováno 162, Belgie jich za roky 2000 až 2013 evidovala 93. Největší nepoměr je patrný v počtu chovaných arů kanind. Nejvzácnější ara, který se dosud vyskytuje ve volné přírodě, zaznamenal v letech 2000 až 2013 celkem 53 nových registrací v Belgii, zatímco v Česku jich byl za léta 2004 až 2014 téměř dvojnásobek: 99. Víc než dvojnásobný počet registrovaných jedinců má Česko u arů horských. Za posledních deset let jde o 139 exemplářů, v Belgii jich bylo v letech 2000 až 2013 zapsáno 69. Belgičtí chovatelé ale mírně vedou na počet registrovaných arů zelených. Za 14 let, počínaje rokem 2000, jich v zemi přibylo 53, Česko jich za posledních deset let nově evidovalo 40.
Belgie nemá žádné kakaduy palmové?
Velmi odlišná situace je v obou zemích u počtu chovaných kakaduů. Belgie je rájem pro chovatele kakaduů goffin. Zatímco v Česku jich bylo za posledních deset let registrováno 56, v Belgii za 14 let od roku 2000 šlo o rekordních 364 jedinců. Víc než dvojnásobný počet chovaných ptáků oproti Česku vykazují belgičtí chovatelé i u kakadua žlutolícího. Tuzemští chovatelé jich v posledním desetiletí registrovali 219, belgičtí za roky 2000 až 2013 dokonce 456, z toho 54 poddruhu kakadu žlutolící sumbský a 18 poddruhu kakadu žlutolící velký. O stovku víc než v Česku vlastní belgičtí chovatelé kakaduů moluckých. V letech 2000 až 2013 jich nechali registrovat 260, čeští chovatelé za posledních deset let 161. Stejně vzácný je v obou zemích kakadu filipínský, v Belgii byli registrováni tři jedinci, v Česku devět ptáků. Belgie ale neudává vůbec žádného kakadua palmového (Česko za posledních deset let registrovalo 50 ptáků tohoto druhu).
Nápadný náskok mají belgičtí chovatelé u arating žlutých. Tamní úřady jich v letech 2000 až 2013 registrovaly 251, české za posledních deset let 159 (ale jejich počet u nás v posledních letech raketově roste, daří se je poměrně dobře odchovávat). Obdobný nepoměr je i papoušků žlutoramenných. Belgie jich udává za sledované období 72, Česko pouze 19. Belgičané rovněž vedou v případě jediného druhu pyrury zařazeného na seznam CITES I. Pyrurů zelenobradých bylo v letech 2000 až 2013 zapsáno 269, v Česku v průběhu posledních deseti let pouze 162. Vyrovnané jsou počty nově registrovaných papoušků chocholatých (Belgie – 122, Česká republika – 133). Server Ararauna.cz se ve spolupráci s ParrotsDailyNews.com pokusí zprostředkovat statistiky i za další členské země Evropské unie.
Úvodní koláž: Ararauna.cz (Jan Potůček a Wikimedia Commons)