Jan Potůček 
UVNITŘ FOTO A VIDEO – Když jsme před více než šesti lety spouštěli web Ararauna.cz, jedním z prvních chovatelů, které jsme navštívili kvůli reportáži a rozhovoru, byl specialista na papoušky ara Zdeněk Špalek z Břízy u Hradce Králové. Od té doby jsme k němu zavítali několikrát a pokaždé jsme narazili na nějakou novinku. Letos nám to už nedalo a společně s časopisem Nová EXOTA jsme Zdeňka Špalka požádali o možnost další reportáže a rozhovoru. Chovatel souhlasil, a tak jsme jednoho podzimního dne dorazili na jeho farmu, kde kromě arů chová okrasné kachny, bažanty, ale i daňky a lamy. Nás však samozřejmě ze všeho nejvíc zajímali arové a jejich letošní hnízdí sezóna.
Horké léto zmařilo hnízdění
„Letošní sezóna byla poněkud slabší. Všichni arové mi totiž hnízdí přes léto o prázdninách, a to byla ta velká horka. Ptáci mi prakticky přestali žrát, dostávali poloviční dávky. Před prázdninami mi stihl zahnízdit jeden pár arů kanind, který pravidelně zasedá v dubnu. A paradoxně v těch největších vedrech zasedly i nejstarší ararauny,“ líčí Zdeněk Špalek. Od zmíněných araraun prý už nic nečekal, protože již loni nehnízdily, a protože jde opravdu o staré ptáky, domníval se, že u něj budou už jen na odpočinek na dožití. Snůška chovatele příjemně překvapila, ba co víc, ararauny vyvedly hned tři mláďata. Ostatní arové si před léto dali pauzu a k hnízdění se začali chystat až během září.
K TÉMATU: Na návštěvě u Zdeňka Špalka, nejznámějšího chovatele arů v Česku
„Jak se v září trochu ochladilo, začal se připravovat jeden pár arů hyacintových. Jinak se mi podařilo odchovat několik menších druhů: ary červenoramenné a malé,“ vypočítává Zdeněk Špalek. Nemile ho ale překvapilo, že letos nezahnízdil ani jeden z jeho čtyř párů arů červenouchých. Dva páry v minulosti úspěšně odchovávaly (z toho jeden jednou za dva roky), dva jsou sice mladé, ale již ve věku, kdy by mohly mít snůšku. Rovněž u arů hyacintových má Zdeněk Špalek čtyři páry, z toho dosud hnízdil jeden a další jeden se na hnízdění připravuje. Další čtyři ptáky teprve rozpáruje. Chovateli se zatím nedaří odchovat mláďata přirozeným způsobem pod rodiči, zhruba desítku mladých musel odchovat ručně nebo je dát pod „chůvy“ – spolehlivý pár arů araraun.
Přesuny arů zelených
Ačkoli je ara hyacintový výrazně větší než ara ararauna, náhradní rodiče se o mláďata spolehlivě starali. Při prvním takovém odchovu ale musel Zdeněk Špalek zasáhnout, jakmile mládě ary hyacintového opustilo budku. Pěstouni se totiž mladého ary začali bát kvůli jeho pronikavému křiku, který je výrazně intenzivnější než u araraun. „Báli se dokonce tolik, že se málem zabili,“ líčí Zdeněk Špalek. Plně opeřené mládě proto musel odebrat k ručnímu dokrmení. Při druhém a třetím podkládání mladých arů hyacintových už ararauny dokázaly mládě dokrmit až do odstavu a jeho hlas jim již nevadil. Zdeněk Špalek se nyní připravuje na další pokus o přirozený odchov největších papoušků světa pod rodiči. „Přišel jsem na nový fígl, takže jsem ochoten jim nechat mládě v boudě,“ říká tajemně.
ROZHOVOR: Zdeněk Špalek: S ary kobaltovými to asi nevyjde, ale lákají mě arary
Zatímco s ary hyacintovými již slaví úspěchy (jeho odchovy jsou například v západočeské Zoo Plasy, u majitele výrobce krmiv Avicentra Miroslava Chládka, ale i v zahraničí), na odchov jednoho velkého druhu ary stále ještě čeká. Jde o aru zeleného. Donedávna vlastnil jeden pár těchto papoušků, u nichž kvůli čistým snůškám vyměnil samce. Poté ale samice přestala úplně snášet, takže se rozhodl ary zelené přestěhovat. „Původně měli voliéru mezi ary hyacintovými a ary araraunami, a to jim patrně nesvědčilo. Teď z jedné strany nemají žádné sousedy a z druhé ary rudobřiché,“ popisuje Zdeněk Špalek. Páru změna prospěla, chovatel je viděl vzájemně se krmit a bránit boudu. Samice dokonce snesla vejce, ale z bidla na zem. „Jsem zvědavý na příští rok, snad by to mohlo dopadnout. Věk na to mají,“ věří chovatel.
Nečekaný úspěch s ary vojenskými
Letos si Zdeněk Špalek dovezl z Holandska ještě druhý pár arů zelených. Jde o poměrně mladé, čtyři a pětileté ptáky, které umístil do nové řady voliér postavené z druhé strany statku, takže nemají vizuální a hlasový kontakt s osazenstvem původních voliér. Starší pár arů zelených vystřídal ve voliéře ary zelenokřídlé, u nichž loni uhynula samice. Samce proto chovatel dočasně umístil do společné voliéry se samicí ary vojenského, pro kterou neměl partnera. Papoušci ale nemají k dispozici hnízdní budku, protože Zdeněk Špalek je odpůrcem chovu kříženců. Navíc samec ary zelenokřídlého brzy změní majitele, místo něj chovatel získá mladší pár stejného druhu, aby arové zelenokřídlí z jeho kolekce nadobro nezmizeli, jako se to před časem stalo s ary červenoramennými poddruhu cummanensis (nyní již samostatný druh ara amazonský či kumanský).
ČTĚTE TAKÉ: Velký úspěch východočeských chovatelů: Zdeněk Špalek a Jiří Stejskal odchovali ary kanindy pod rodiči
Loni se Zdeňkovi Špalkovi podařil majstrštyk s výměnou chovného samce ary vojenského. Původní samec mu uhynul a podařilo se mu sehnat náhradního, pohlavně dospělého ptáka. Párování dospělých arů ale není nic jednoduchého, tak neočekával, že by od nově složeného páru mohla být ještě tentýž rok snůška. Jenže se zmýlil: ptáci šli hned k sobě, zakrátko samice snesla první vejce a nakonec se dočkal i odchovu. Takové případy jsou ale spíše výjimečné. Skládání dospělého páru může být někdy velmi zdlouhavý proces. Pokud tedy může, dává Zdeněk Špalek přednost přirozenému výběru partnerů nebo si pořizuje mladé páry, které si na sebe lépe zvyknou. Od větších druhů arů má minimálně dva, v některých případech (u arů hyacintových a červenouchých) i čtyři páry.
Devět nových voliér a další tři v plánu
Kvůli rozšiřování chovu před časem se synem Igorem přistavěl svépomocí devět nových voliér. Část pro chovné páry, část pro odchovaná mláďata, která mu dříve blokovala místo v původních voliérách. Jenže místa se mu nedostává i nyní. „Existuje možnost přistavění dalších tří voliér, ale zatím se do toho nechci pouštět. Asi to nechám na synovi Igorovi, který mi s chovem pomáhá,“ říká Zdeněk Špalek, který se vedle papoušků stará i o chov několika druhů pávů, indických běžců, okrasných kachen, jelenů sika, daňků a lam. „Už je to na mě poměrně dost, tak jsem trochu snížil stavy. Už nemám žádné ovce a kozy a snížil jsem i počet kachen,“ říká. Naopak u papoušků má další plány. S vytouženými arary to asi nevyjde, ale Zdeněk Špalek věří, že se brzy mezi soukromé chovatele dostanou arové kobaltoví. „Možná bude za nějaký rok schůdnější cesta získat spíš je než arary,“ míní.
NAPSALI JSME: Západočeská Zoo Plasy dopárovala ary hyacintové. Jde o odchovy Zdeňka Špalka
Jaké plány má Zdeněk Špalek do nejbližší budoucnosti? Chce dopárovat čtyři mladé ary hyacintové a pokusit se o přirozený odchov mláďat u páru, který u něj úspěšně hnízdí. Věří v první úspěch s ary zelenými. Rád by s úřady vyřešil otázku eurocitesů pro odchovy arů horských, kteří pochází ze zásilky získané v devadesátých letech a v níž byl i pár, od kterého Luděk Hovorka odchoval mláďata jako vůbec první na světě. Plánuje také postupně předávat chov svému synovi Igorovi a vnučce Adéle, která studuje veterinu v Brně. „Slíbil jsem jí, že si u nás na parcele bude moci postavit dům, takže by to měla při ruce. Opravdu se zvířatům věnuje,“ ujišťuje. O unikátní kolekci arů by tak mělo být postaráno i do budoucna.
Příští týden přinese Ararauna.cz rozhovor se Zdeňkem Špalkem o jeho chovu arů.
Úvodní foto: Jan Potůček, Arararuna.cz
