Jan Potůček 
UVNITŘ FOTO A VIDEO – Pouze loď hlavního substropického skleníku letos obsadila tradiční výstava exotického ptactva, kterou poslední dva srpnové týdny pořádá v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty univerzity Karlovy v Praze na Albertově Klub přátel exotického ptactva (KPEP). Výstava, která oficiálně začala minulý pátek 18. srpna a potrvá až do soboty 2. září, nabízí 38 druhů papoušků a přes 20 druhů drobných exotů. „78. ročník výstavy je tak trochu jiný, kdo pamatuje několik minulých ročníků, musí mi dát za pravdu. Počet druhů ptáků je v posledních letech konstantní, nicméně některé druhy dříve často vystavované chybí,“ potvrzuje ředitel výstavy a předseda KPEP Ladislav Žoha.
„Hlavním důvodem ale není to, že bychom nedokázali postavit klecí a voliér dvojnásobek, vždyť hravě dokážeme zaplnit výstaviště v Lysé nad Labem, které je mnohonásobně větší. Stejně tak není důvodem, že by nebylo dostatek ptáků na vystavování, i když je pravdou, že výmluvy některých chovatelů by vydaly na slušný humoristický román. Pro fakt, že výstava je taková, jaká je, je jen jediný relevantní důvod, a to, že respektujeme vše živé,“ vysvětluje Ladislav Žoha. Výstava KPEP v Botanické zahradě trvá dva týdny a podmínky v subtropických sklenících nejsou na konci srpna ideální. „Srpnové nadprůměrné teploty vysoko nad 30 stupni velí a nutí přijmout taková opatření, aby ptáci i lidé přežili tuto dlouhou výstavu ve zdraví,“ dodává Ladislav Žoha.
Největší zajímavost? Vaza velký
V osmdesáti klecích a voliérách tak lze letos zhlédnout okolo dvou set ptáků. Součástí výstavy je i expozice společnosti Laguna, která sídlí v hlavním skleníku Botanické zahrady a přístupná je její velká proletová voliéra hned vedle skleníku. Tu využívají především velcí bílí kakaduové. Přímo u vchodu do skleníku pak Laguna vystavuje v kleci dva papoušky žako a těsně za vchodem ve voliéře eklekty různobarvé. Další papoušci Laguny sídlí ve velké voliéře v první patře a pro návštěvníky jsou vidět z přízemí. Sledovat zde mohou ary ararauny, kakadu bílého, kakadu žlutočečelatého a amazoňany oranžovokřídlé. Hlavní část výstavy je tradičně v největším subtropickém skleníku.
LOŇSKÝ ROČNÍK: Výstava v pražské Botanické zahradě láká na výběr menších, ale neobvyklých papoušků
Letos pořadatelé zvolili poměrně jednoduché členění výstavního prostoru. Uprostřed skleníku se táhne řada velkých voliér a po stranách je doplňují klece. Výklenek skleníku, v němž bylo v předchozích letech možné vidět vodní ptáky a větší voliéry s papoušky, letos zůstal neobsazen, stejně jako přilehlý skleník s kaktusy a velký skleník s jezírkem a exotickými sumci. I tak lze v Botanické zahradě narazit na zajímavé opeřence. Pro milovníky papoušků je asi nejzajímavější vaza velký, kterého vystavuje Věra Přibylová. Papoušek obývá společnou voliéru s párem agapornisů hnědohlavých.
Méně Jižní Ameriky, více Austrálie
Agapornisů je letos na výstavě v Botanické zahradě pět druhů. Vedle zmíněných agapornisů hnědohlavých i méně známí agapornisové šedohlaví, kteří by k vazovi velkému pasovali lépe: oba druhy totiž pochází z Madagaskaru. Z běžnějších druhů jsou pak na výstavě agapornisové růžohrdlí, růžohlaví a fischeri. Laičtí návštěvníci by mohli mezi agapornise řadit i dalšího menšího krátkoocasého papouška, který ovšem nepochází z Afriky, nýbrž z Jižní Ameriky: papoušíčka brýlatého. Jihoameričtí papoušci mají letos na výstavě skromné zastoupení. Z arů jde o pár arů červenoramenných, amazónky zastupuje jediný druh amazónek černotemenný a aratingy rovněž jediný zástupce aratinga zlatohlavý. Tradičně je v Botanické zahradě vidět mníšek šedý.
FOTOREPORTÁŽ Z LOŇSKA: Obrazem: Jak vypadá letošní výstava exotického ptactva v Botanické zahradě Univerzity Karlovy?
Africké a asijské druhy zastupují kromě zmíněných agapornisů papoušci rodu Poicephalus a alexandři. Z „Poicephalů“ jde o běžného papouška senegalského a méně častého papouška žlutotemenného, alexandry zastupuje skupinka alexandrů malých v přírodní formě, žluté a modré mutaci. Nejvíce vystavovaných papoušků pochází z Austrálie. Zajímavý je papoušek žlutoramenný západní, kterého do Botanické zahrady zapůjčil Petr Podpěra. Za zmínku jistě stojí i papoušci mnohobarví a rudobřiší. Z nektarožravých papoušků je letos k vidění latam vlaštovčí, loriové na výstavě chybí. Neofémy zastupují dva druhy: modrokřídlá a bourek.
Nehoníme se za CITES I, říkají organizátoři
Z větších australských druhů návštěvníci v Botanické zahradě uvidí barnardy zelené klonkurské a červenočelé, papouška kouřového (je ve společné voliéře s alexandry malými) a dva druhy rosel: pestrou a žlutobřichou. Mezi nepříliš často chované druhy patří papoušek červenotemenný. Novozélandské druhy zastupují dva nejčastěji chovaní kakarikové: rudočelý a žlutočelý. Na výstavě samozřejmě nesmí chybět andulky, a to jak přírodní formy (vystavuje je Ondřej Štafek), tak různých barevných mutací. Z mutačních papoušků je v Botanické zahradě k vidění také papoušek zpěvavý. Zhruba třetinu výstavy tvoří i menší exoti a holoubci, z nichž jistě stojí za zmínku vlhovec žlutohlavý nebo kardinál šedý a červený.
K TÉMATU: Výstava v Hrotovicích ani letos nezklamala, vzácnými druhy papoušků nešetřila
„Stokrát budu mít radost z obyčejné hrdličky či holoubka diamantového, kteří budou v naprosté pohodě, než abych zde trápil nějakou vzácnost jen proto, abych nemusel číst kritiky na iFauně. Té se tak maximálně zasměji,“ komentuje letošní sestavu výstavních exponátů Ladislav Žoha. „Respektujeme vše živé. I proto na naší výstavě neuvidíte moc vzácností, nehodláme dělat výstavu v honbě za tzv. CITES jedničkami, tedy, abychom se za každou cenu prsili, jak musíme mít jen samá nej. Vždyť pokud jsem opravdový milovník exotické přírody a ptáků především, najdu úžasnou krásu, ladnost a eleganci i v obyčejné andulce či kanárkovi,“ dodává ředitel výstavy.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
