Ara horský, lori kardinálský nebo toko rudozobý: co nabízí výstava exotů v Botanické zahradě na pražském Albertově?

UVNITŘ FOTO A VIDEO – Přesně v polovině je letošní 82. ročník výstavy exotického ptactva, který ve sklenících Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově tradičně pořádá Klub přátel exotického ptactva (KPEP). Papouškům a dalším okrasným ptákům patří v Botanické zahradě vždy poslední dva srpnové týdny, i když některé velké papoušky zde můžete spatřit po celý rok: skleníky totiž slouží jako zázemí pro společnost Laguna, která zde chová nechtěné mazlíčky velkých papoušků ara, kakadu, amazoňany a také žaky. Těm nyní dělá společnost několik stovek dalších středně velkých a malých papoušků a také „drobotiny“.

Nejvíc velkých voliér v historii

Laguna vás uvítá hned u vchodu do hlavního skleníku, má zde totiž vedle pokladny svůj stánek s plyšáky a dvěma ochočenými ary, s nimiž se mohou zájemci vyfotit. Jde o aru araraunu a aru zelenokřídlého. Pokud však výstavu navštívíte za příznivého počasí (což se autorovi nepoštěstilo), patrně vás ještě před vchodem do skleníku zaujmou křičící kakaduové ve venkovní voliéře, do které ústí tunel z horního patra skleníku, který obývají další „chovanci“ Laguny, především kakaduové bílí a žlutočečelatí. A po zaplacení vstupného a po průchodu dveřmi do expozice vás uvítá hejno žaků, které tu ve voliéře chová také Laguna. Tato společnost je s výstavami exotů v Botanické zahradě a jejich pořadatelem KPEP natolik propojená, že by to už bez ní ani nešlo.

I v letošním roce se výstava soustředí výhradně do hlavního skleníku a jeho lodi, do které pořadatelé stejně jako při několika posledních ročnících umístili prodej ptactva a chovatelských potřeb. Pokud na výstavy do Botanické zahrady chodíte pravidelně, letos vás na první pohled zaujme počet velkých voliér. Je jich tu nejvíc v historii a ptáci v nich mají slušný komfort. Hned na začátku je velká proletovací voliéra s mníšky šedými, a to jak přírodními, tak barevnými mutacemi. Ostatně, letos má výstava podtitul „království mníšků“ a organizátoři se při aranžmá voliéry „vyřádili“ natolik, že uvnitř vytvořili atrapu sloupu vysokého napětí, na kterých si invazní mníšci rádi staví svoje rozsáhlá hnízda především ve Spojených státech. Však to je jeden z nejinvazivnějších papoušků vůbec!

Pozor na odrzlé lorie kardinálské

Mníškům dělají po levé straně společnost alexandři malí různých mutací. Tuto skupinu už mohli návštěvníci výstav v Botanické zahradě vidět v minulosti a je opravdu nádherná. Z Jižní Ameriky a Asie se hned ve třetí voliéře přesouváme do Austrálie s třemi zástupci středně velkých až velkých papoušků – královského, kouřového (horského) a nádherného. A zase zpět do Jižní Ameriky, k zástupcům malých tukanů. Na výstavě totiž nechybí ani arassariové zelení a vedle nich malí zoborožci – kdysi v podstatě běžněji chovaní tokové rudozobí, kteří se dnes těžce shání, jak si při nedávné návštěvě ZO ČSCH Exotáři Východní Čechy v Českém Rudolci postěžoval největší specialista na zoborožce u nás Čestmír Drozdek. Z arů na výstavě nejsou jen běžné druhy, k vidění je i pár arů horských.

V Botanické zahradě nechybí ani loriové. Vedle celkem běžných loriů mnohobarvých jde i o krásně červené lorie kardinálské, kteří se vůbec nebojí lidí, takže pozor při fotografování přímo na pletivu, ať nedojdete úhony! V menších klecích v jednom z rohů hlavního skleníku jsou krásní amazónci šupinkoví a hned vedle o něco menší amazónci bělohlaví. Z amazoňanů je letos v Botanické zahradě jediný druh, který byl poslední léta dost podceňovaný, i když neprávem: amazoňan kubánský patří k nejkrásněji zbarveným zástupcům rodu Amazona. Na výstavě je mladý ochočený pár. Společnost jim ve vedlejší kleci dělají neofémy tyrkysové a korely chocholaté. Neofémy jsou letos zastoupené třemi druhy, ještě jsou zde neofémy ozdobné a bourci přírodní a růžové. Tři zástupce mají i aratingové: od nejbarevnějšího aratingy slunečního přes aratingu zlatočelého po aratingu oranžovočelého. A rovněž trojí zastoupení má i africký rod Poicephalus, od nejznámějšího papouška senegalského po papouška žlutotemenného a papouška červenobřichého.

Druhově jsou nejvíc zastoupeni agapornisové

Tradičně na výstavě nechybí rosely slámožluté, ale ani rosela pestrá, která obývá voliéru společně s nejrychlejšími papoušky světa latamy vlaštovčími, kakariki rudočelými a mutačními papoušky zpěvavými. Největší druhové zastoupení mají na výstavě agapornisové, kterých je tu hned pět druhů: růžohrdlý, škraboškový, fišeri, hnědohlavý a šedohlavý. Uvidíte i výstavní andulky a z méně chovaných druhů papouška červenotemenného a dříve často chovanou „princezku“ neboli papouška Alexandřina. Zajímavou kolekci nabízí voliéra s osmi druhy holubů, holoubků a hrdliček, v níž návštěvník uvidí holuba chocholatého, holuba guinejského, holuba bronzovokřídlého, holoubka pruhového timorského, holoubka tamburínového, hrdličku černouchou a hrdličku citrónovou.

Milovníci drobných exotů se mohou těšit na kardinály šedé, výstavní zebřičky, amadiny Gouldové a diamovantové, chůvičky, panenky, kanáry, rýžovníky, stříbrozobky, zvonohlíky, astrildy, ale také na hýla mexického. Celkově vytváří výstava dobrý dojem, své si zde vybere každý. A i počasí se letos umoudřilo: po vedrech, která sužovala minulé ročníky, letos se po většinu dní návštěvníci ve skleníku nezapotí. Pokud chcete letošní výstavu exotického ptactva v Botanické zahradě v Praze na Albertově stihnout, čas máte ještě do neděle. Otevřeno je každý den od 10 do 18 hodin, v neděli pouze do 16 hodin. Vstupné je 150 korun pro dospělé a 100 korun pro děti.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

1 komentář

  1. Zdeněk Vandělík napsal:

    Ahoj Honziku, oprav si názvy u arating : zlatočelý a oranžovočelý je to přesně obráceně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..