UVNITŘ FOTOGALERIE – Poněkud odlišnou strukrutu prodejních hal nabídla tradiční podzimní ptačí burza v holandském Zwolle, která proběhla tuto sobotu 19. září v tamním veletržním centru. Jednu ze tří hal, která bezprostředně sousedí s prodejními prostory největší ptačí burzy v Evropě, totiž obsadili imigranti ze zemí Blízkého východu a organizátoři proto část burzy přesunuli do vzdálenejší, ale největší haly celého komplexu. Prodejci i účastníci burzy se tak o něco více nachodili, mezi oběma prodejními halami museli projít takřka dvousetmetrovou spojovací chodbou. Samotnou burzu ale uprchlická krize a těsné sousedství nouzově ubytovaných Syřanů, Iráčanů a Afghánců nijak nenarušilo – tedy až na mírné zmatky při příjezdu a logistice s parkováním autobusů.
Podzimní burza ve Zwolle je tradičně bohatší než únorová, objevují se na ní čerstvé odchovy a prodávaných ptáků bývá celkem více. Pestrost druhů tentokrát zajišťovali především chovatelé měkkožravých a hmyzožravých ptáků, z papoušků – až na výjimky – ve Zwolle tentokrát nebylo příliš mnoho unikátů. Mezi těmi, kteří určitě stojí za zmínku, jsou kognové smaragdoví, kteří na únorové burze ve Zwolle chyběli, ale také amazoňan marajónský, což je vzácně chovaný poddruh amazoňana žlutohlavého (italský chovatel na burze nabízel jediného ptáka za tisíc euro). Amazoňanů bylo tentokrát ve Zwolle více druhů, nápadně často byli nabízeni amazoňané žlutobřiší, nechyběli ale ani amazoňani tukumanští, vínorudí, pomoučení, panamští, velcí, běločelí, žlutolící, ekvádorští, modročelí, modrobradí, kubánští, haitští či vějířoví.
Málo arů, zato bohatší nabídka kakaduů
Omezená naopak byla nabídka arů. Z velkých druhů byl ve Zwolle k vidění pouze ara zelenokřídlý, čerstvě odstavené mládě schopné samostatně přijímat potravu, a značně zanedbaný ara ararauna s velmi nekvalitním opeřením. Italští chovatelé stejně jako v únoru dovezli jednoho aru horského, častěji se ve Zwolle objevoval ara malý, žlutokrký a marakána, méně už ara červenoramenný – nobiliska. Z velkých papoušků byl bohatší výběr u kakaduů. Nechyběly časté bílé druhy – kakadu bílý, žlutočečelatý či inka, ve Zwolle se ale pravidelně objevuje i kakadu naholící, na nynější podzimní burze byli několika chovateli nabízeni kakaduové goffin, šalamounští, růžoví (i v mutaci lutino, samec za 2 500 euro). Naopak zde tentokrát nebyli k vidění kakaduové brýloví, kteří se objevili na únorové burze. Určitou raritou byl roční samec nestora kea, který byl k mání za 2 200 euro.
REPORTÁŽ Z MINULA: Na návštěvě únorové ptačí burzy ve Zwolle, největší akce svého druhu v Evropě
Převapivě často nabízeným papouškem byl žako. Jeden z chovatelů dokonce prodával okolo dvacítky žaků, každého umístil do samostatné malé klícky a ty postavil do dlouhé řady vedle sebe. Žaků mohly být ve Zwolle desítky, z velkých druhů papoušků byl rozhodně nejčastěji nabízeným ptákem. Neobjevili se ale mutační žakové jako v únoru, kdy byli k mání ptáci s částečně růžovým peřím (spíš než o mutaci však zřejmě šlo o nemocné jedince). Africké papoušky hojně zastupovali agapornisové, většinou v různých barevných mutacích. Kromě obvyklých agapornisů růžohrdlých, škraboškových a fišeri šlo také o mutační agapornise růžohlavé. Častěji, než je obvyklé, byli k mání i agapornisové šedohlaví a etiopští, zcela však chyběli agapornisové oranžovohlaví, kteří byli hitem únorové burzy ve Zwolle.
Namátkové kontroly CITES mířily na eurofaunu
Více druhů bylo možné sehnat i od rodu Poicephalus, kromě nejznámnějších papoušků senegalských (i když těch ve Zwolle příliš mnoho nebylo) šlo i o papoušky konžské, žlutotemenné a šedohlavé. Velmi četní byli alexandři, a to jak v různých mutacích (zejména alexandři malí), tak v přírodních barvách. Tak bylo možné sehnat alexandra velkého, čínského, růžového a rudohlavého. Z jihoamerických papoušků byli k vidění kromě výše zmíněných amazoňanů a arů zejména amazónci, aratingové a pyrury. Z amazónků byli nejvzácnější asi amazónci červenohlaví, které do Zwolle přivezl chovatel z České republiky, u aratingů pak aratinga kaktusový, rovněž dovezený českým chovatelem. Naopak zcela chyběli aratingové žlutí. U amazónků stojí za zmínku nominátní forma amazónka bělobřichého („zelenopunčoškoví“), opět dovoz z České republiky.
K TÉMATU: Známá burza v holandském Zwolle zakázala prodej ptáků z přepravek. Vyžaduje klece
Z méně častých středně velkých a menších australských papoušků bylo možné ve Zwolle zakoupit například rosely černohlavé, ale pouze jediný pár. Vzácně byli k vidění i papoušci chocholatí, jedni z mála papoušků z první přílohy mezinárodní úmluvy CITES prodávaní ve Zwolle. Mimochodem, už tradičně se na ptáky CITES I zaměřovala namátková kontrola holandských úřadů, ale i tentokrát si jejich pozornost vysloužili především prodejci evropské avifauny. Té ve Zwolle viditelně přibývá, stále častěji se například objevují různí bahňáci, včetně u nás vzácně hnízdících tenkozobců opačných a pisil čáponohých. Nechyběli ale ani jespáci a pisíci, čejky, a z dalších přirozeně se vyskytujících ptáků v Česku například dudci chocholatí. Překvapivě pestrá byla nabídka různých druhů vlh.
Modrý kakariki? Cena šla hodně dolů
Ale zpět k papouškům. Zástupce některých rodů, typicky se to týkalo například neofém, aby zájemce pohledal v přírodním zbarvení. U menších australských druhů obecně převládaly mutace, čestnou výjimkou byli snad latamové vlaštovčí, jichž bylo ve Zwolle slušné množství a řada ptáků byla velmi kvalitních. Výjimečné byly chocholaté andulky, jinak výstavní andulky bylo možné pořídit od 75 euro výše. Pomíjivost barevných mutací by se dala krásně demonstrovat na klesajících cenách modrých kakariků rudočelých. Ptáci, za které se ještě před třemi lety platily tisíce eur, se nyní dali ve Zwolle sehnat už od 250 euro výš a nikterak zvláštní zájem o ně nebyl. Tradičně se objevovali mutační mníšci šedí, alexandři malí, papoušci zpěvaví, mnohobarví, neofémy modrohlavé, bourci, tyrkysové, aj.
ČTĚTE TAKÉ: Únorová burza ve Zwolle v ohrožení? Nizozemsko hlásí už čtvrté ohnisko nákazy ptačí chřipkou
Ačkoli se na burze vyskytovalo vícer stánků s krmivem, překvapivě nebyly k dostání ořechy. Výjimkou byly cedry, jejichž cena se ale pohybovala poměrně vysoko: 10 euro za kilogram větších, 7,95 euro za menší. Pekanové a vlašské ořechy, buráky nebo mandle nikdo ve Zwolle nenabízel. Zato zde byla bohatá nabídka přírodních kmenových hnízdních budek, přenosek na ptáky (avšak pouze do velikosti amazoňana, přepravky na větší kakaduy nebo ary ve Zwolle vůbec nebyly k dostání), držáků na bidla, misek a podobných potřeb pro voliérový i klecový chov ptáků. U krmných směsí zrnin převládala neznačková balení v průhledných igelitových sáčcích, ze značkových krmiv byly pro „papouškáře“ k dostání spíše komerční směsi ořechů a sušeného ovoce či dokrmovací směsi.
Padl limit počtu „vpouštěných“ prodejců
Oproti předchozím burzám se poněkud rozvolnil přísný přístup organizátorů k tomu, kolik lidí pustí do areálu na objednávku jednoho prodejního místa. Ještě v únoru striktně vyžadovali dodržování pravidla, že při objednávce dvou až tří metrů prostoru mohl na burzu před oficiální otvírací dobou (8:30) vstoupit jeden prodejce, u čtyř až pěti metrů dva lidé, u šesti až sedmi metrů pak tři. Nyní mohl za každý objednaný stůl dovnitř už od šesté ráno libovolný počet lidí, ale každý musel zaplatit plnou taxu za stůl. Výhodné to bylo pro obě strany: pořadatelé vydělali mnohem víc peněz za vstup (obyčejné vstupné od půl deváté bylo sedm euro, za stůl se platilo 18 euro) a ti, co chtěli nakoupit zajímavé ptáky, se dovnitř dostali o dvě hodiny dříve než běžní návštěvníci.
V mnoha případech tak zajímaví ptáci zmizeli ze stolů ještě předtím, než ptačí burza oficiálně začala. Určitým paradoxem byly obchody uzavírané mezi českými chovateli, kteří si nezřídka ze Zwolle odvezli ptáky, které tam rovněž z České republiky dovezli jiní chovatelé. Čechů a Slováků bylo ve Zwolle poměrně dost, odhadem určitě přes stovku. Nejčetněji byli samozřejmě zastoupeni Holanďani, Němci a Francouzi, velmi často ale na burze prodávali i Italové, Španělé a chovatelé ze Skandinávie. Z „našinců“ ve Zwolle nebyli jen prodejci ptáků, vlastní stánek s akčními cenami na určování pohlaví u ptáků prostřednictvím vzorků DNA zde měla i česká firma Exomed, která je v posledních měsících velmi aktivní na řadě obdobných akcí v Česku i zahraničí.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz